národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Život významného českého básníka, spisovatele, novináře a překladatele – a zatím jediného českého nositele Nobelovy ceny za literaturu – byl stejně pestrý jako jeho poezie. Té se Seifert věnoval už od mládí. V roce 1920 se stal spoluzakladatelem Devětsilu, seskupení českých avantgardních umělců, které významně ovlivnilo umělecký život v Československu.
V této době Seifert působil jako redaktor nebo editor v řadě novin a časopisů, například v Rudém právu, Rovnosti, Sršatci, Pásmu, Nové scéně, Družstevní práci, Ranních novinách či Národní práci. Kromě toho publikoval básně a sklízel za ně významná ocenění. Od prvních sbírek dospěl přes období poetismu ke svébytné lyrice, jejíž forma často připomíná písně – a je v české poezii asi nejkrásnějším vyjádřením vztahu k ženě. Tvorbu Seifertovi na čas znemožnila těžká nemoc pohybového ústrojí v roce 1956. Po dlouhé rekonvalescenci začal opět psát a znovu se účastnil veřejného života. V letech 1968–1970 byl předsedou Svazu československých spisovatelů, o pár let později jako jeden z prvních podepsal dokument Charta 77 – významný protest proti porušování lidských práv tehdejší československou vládou. Vzhledem ke svým aktivitám pak musel odejít do ústraní. Bez cenzury vycházela jeho díla jen v samizdatu, oficiální vydávání všech necenzurovaných sbírek bylo zahájeno až v roce 2001.
Matka Jaroslava Seiferta pocházela z Kralup nad Vltavou. V Kralupech básník často pobýval jako malý chlapec u svých prarodičů a nějaký čas tu i chodil do školy. Nádherná krajina v okolí města a především dědečkova výchova na Seiferta velmi zapůsobily. Dědečka později přirovnal k babičce Boženy Němcové, kterou spisovatelka proslavila ve svém nejznámějším díle. Samotné Kralupsko pak častokrát opěvoval ve svých sbírkách, například v Poštovním holubovi, Jablku z klína, Mamince, Koncertě na ostrově, Býti básníkem nebo ve vzpomínkové próze Všecky krásy světa. Do Kralup nad Vltavou se rád a často vracel po celý svůj život. Dokonce si přál být pohřben na místním hřbitově.
Město uctilo Seifertovu památku hned několikerým způsobem. V kralupském městském muzeu se nachází Pamětní síň Jaroslava Seiferta, kde jsou kromě ukázek z tvorby, rodinných fotografií i kreseb vystaveny také edice básnických sbírek nebo vzácná Nobelova cena.
V části města zvané Lobeček byl postaven Seifertův pomník a na hřbitově nad městem můžete navštívit jeho hrob s pamětní deskou. V Kralupech nad Vltavou se také k připomenutí básníka každoročně pořádají festivaly.
zdroj - www.centralbohemia.cz

poznámka:
1923-1927 pracoval v komunistickém knihkupectví a nakladatelství,zároveň byl odpovědným redaktorem komunistického satyristického časopisu Sršatec (1922 - 1925). R. 1930 odešel ze stranického tisku. Byl soudním referentem, poté poté postupně redaktorem Nové scény, Pestrých květů, , Ranních novin, Národní práce.
Od 5. května 1945 do r. 1949 byl redaktorem týdeníku Práce a vedl literární měsíčník Kytice.