Helene Scholz Zelezny

* 16. 8. 1882, Chropyně (Kroměříž), Česká republika (Czech Republic)
18. 2. 1974, Řím (Roma), Itálie (Italy)
pedagožka, sochařka, medailérka

 

pohlaví: žena

heslo:
Sochařka. Narodila se v Chropyni, dětství však strávila na zámečku v Třebovicích ve Slezsku. Rodinné prostředí ji velmi ovlivnilo. Její otec dr. Alois Scholz byl vlivným průmyslovým manažerem a podnikatelem a její matka, německy píšící spisovatelka a básnířka, hraběnka Maria Stona, žila bohatým společenským životem a často přijímala intelektuální a tvůrčí osobnosti z celé Evropy. Helene navštěvovala ve Vídni kurzy kreslení, sochařství pak studovala v Berlíně (u Fritze Heinemanna). Rozhodující pro ni bylo studium v Bruselu u Charlese van der Stappena (1989–1901), jenž ve vedení svých žáků kladl důraz na syntézu kvalitní řemeslné práce s aktuálními tendencemi francouzského senzualismu. Zde ji také ovlivnila nastupující secese. Její dílo tak v důsledku osciluje mezi dobově charakteristickými póly realismu a poetického symbolismu. V meziválečné době vystupovala jako „československá umělkyně“ a neztrácela kontakt se svým rodným krajem, např. od roku 1930 vedla kurz kreslení ve Veselí na Moravě a také byla členkou Vereinigung bildender Künstler Schlesiens v Opavě. Vedle Josefa Obetha byla nejvýznamnější představitelkou regionálního sochařství Slezska a severní Moravy přelomu 19. a 20. století. Věnovala se portrétní (např. T. G. Masaryk) a pomníkové tvorbě (skupina pomníků obětem první světové války). Nejlépe ale její sochařský přístup zprostředkovávají drobné alegorické práce zhodnocující biblickou, orientální a literární inspiraci.
Jaroslav Michna, Černá země?, GVUO 2018, s. 277

poznámka:
odkazová forma
Scholz-Zelezny, Helene, 1882-1974
Scholzová Železná, Helena, 1882-1974
Scholz, Helene, 1882-1974