pohlaví: muž

heslo:
Martin Ignác Jelínek (*1728), nejmladší člen umělecké dílny Jelínků,
syn Martina Jelínka z jeho druhého manželství,
nepostrádá osobitý umělecký talent a výtvarné schopnosti jakými se mohou prokázat jen tvůrčí sochařské osobnosti . Pracuje nejprve pod vedením svého otce Martina, konkrétně v případě Mariánského sousoší na náměstí v Sobotce (1742–1745). Po smrti otce v roce 1750 spolupracuje se svým strýcem Josefem Jiřím Jelínkem. Od roku 1753 bydlel v sousedním domku (dnes č. 55 v ulici Opolského), vedle domku strýce Josefa Jiřího a spolu tvořili sochařská a řezbářská díla. Měli zde svoji dílnu, ve které zhotovovali umělecká díla nejen ze dřeva, ale i z kamene. Oba umělci žili a pracovali vedle sebe, na jejich dílech je patrná vzájemná spolupráce.
Kompletní figurální výzdobu dodal Martin Ignác do interiérů kostelů v Dolním Bousově, Loukově a Debři. Socha sv. Martina v biskupském plášti, která je umístěna na oltáři v kapli sv. Martina v Loretě, je rovněž dílem Martina Ignáce ( 1750).
Majitel Martin Ignác Jelínek žil v domku č. 55 od r. 1753 do r. 1815, kdy prodal domek majiteli kosmonoské textilky Fr. Leitenbergerovi.

poznámka:
NK ne 2021/12