národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Malovat začal v Posázaví, zázemí měl u sestry Julie, která působila jako učitelka ve Světlé nad Sázavou. V roce 1910, o Svatodušních svátcích, zde vystavil 100 obrazů. V roce 1910 pro sebe objevil Orlické hory, poprvé pobýval u nadlesního A. Micky v Limberku, v srpnu 1911 uspořádal za pomoci Krasoumné jednoty výstavu svých obrazů v místní české škole.
V I. světové válce utrpěl dvojnásobné střelné zranění (obličeje a nadloktí levé ruky), byl odsunut z východní fronty, následky zranění a tyfového onemocnění ho trápily celý život. Po válce žil v Praze, aktivně se zúčastňoval společenského a uměleckého života, společně s prof. dr. Čádou, sochaři Šalounem, Suchardou a dalšími, byl dlouholetým členem Komenského komitétu pro uměleckou výchovu. V té době vznikla Seidlova busta, její autorství (Sucharda – Šaloun ?) dosud není spolehlivě určeno. Přátelil se s herečkou Růženou Naskovou a malířem Františkem Naskem, který později namaloval dvojportrét manželů Seidlových. V roce 1927 se natrvalo odstěhoval do Rychnova nad Kněžnou, zemřel na následky vleklé srdeční nemoci.
"Václav Seidl byl dobrý člověk, tichý, s pokorným srdcem, prostý a vlídný v jednání, příjemný společník a velký umělec." z nekrologu otištěného v Národní politice 1942.
zdroj – Libor Pařízek