Olbram Zoubek
* 21. 4. 1926, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 15. 6. 2017, Praha, Česká republika (Czech Republic)
sochař, pedagog, grafik, restaurátor
národnost: česká
pohlaví: muž
heslo:
Olbram Zoubek se narodil 21. dubna 1926 v Praze. Vystudoval reálku na Sladkovského náměstí v Praze na Žižkově. V letech 1944– 1945 byl totálně nasazen, maturoval 1945. Po maturitě studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Josefa Wagnera. Jeho spolužáky byli Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Vladimír Janoušek, Věra Havlová (později Janoušková), Alina Szapoczniková, Zdeněk Šimek, Vladimír Preclík. Studium přerušil v letech 1948–1950 kvůli dvouleté vojenské službě. Po návratu poznal novou spolužačku Evou Kmentovou, s níž se oženil 30. června 1952, den po posledních státnicích na VŠUP. S Evou pracovali a zpočátku také žili v bývalé cementářské dílně v nouzové kolonii na Židovských pecích. V roce 1954 se jim narodila dcera Polana, o dva roky později syn Jasan. V roce 1958 se Eva a Olbram stali členy tvůrčí skupiny Trasa a jeli poprvé do Řecka. V dubnu 1965 se Olbram přestěhoval z Židovských pecí do nového ateliéru v Salmovské ulici v Praze, kde pracoval až do své smrti. V lednu 1969 sejmul posmrtnou masku Janu Palachovi a na podzim získal na 2. Pražském salónu v domě U Hybernů I. cenu Svazu českých výtvarných umělců za sochu Jan. Na konci června 1970 osadil bronzový náhrobek na hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze. Náhrobek v srpnu odstranila Státní bezpečnost a v prosinci ho dala rozlít. Roku 1990 byl náhrobek znovu odlit podle původního modelu a osazen. Během normalizace se Olbram Zoubek živil restaurováním – od roku 1974 restauroval s malíři Václavem Boštíkem a Stanislavem Podhrázským a sochařem Zdeňkem Palcrem sedmnáct let sgrafita renesančního zámku v Litomyšli. V roce 1981, rok po smrti Evy Kmentové, se v Litomyšli oženil s Marií Edlmanovou a o rok později se jim narodila dcera Eva. Souběžně s restaurováním pokračoval ve volné tvorbě ve svém pražském ateliéru, v roce 1984 začal své sochy polychromovat. V roce 1989 podepsal prohlášení Několik vět, účastnil se listopadového převratu a stal se členem akčního výboru Svazu českých výtvarných umělců. V roce 1990 se stal zakládajícím členem obnovené Umělecké besedy a účastnil se všech jejích výstav. V roce 1996 mu prezident Václav Havel udělil Státní cenu – medaili za zásluhy. V roce 2000 získal první cenu v soutěži na Pomník obětem komunismu, který byl odhalen na úpatí Petřína v Praze v roce 2002. Od devadesátých let prezentoval své dílo na mnoha samostatných výstavách v Čechách i v zahraničí. K osmdesátinám uspořádal výstavu soch na Ovocném trhu v Praze a na přelomu let 2013 a 2014 vystavil své celoživotní dílo v Jízdárně Pražského hradu. V letech 2015–2016 pracoval na Soše pro Josefa Toufara, kterou daroval 25. února 2017 kostelu sv. Víta v Zahrádce. V roce 2016 založil spolu se svými dětmi Nadační fond Kmentová Zoubek. Zemřel 15. června 2017 v Praze. Jeho dílo je zastoupeno v Národní galerii v Praze a dalších pražských i mimopražských galeriích. Největší soubor jeho prací je v majetku Města Litomyšle a je vystaven ve stálé expozici ve sklepení litomyšlského zámku. O jeho dílo, stejně jako o byt ve Fibichově ulici, kde žil od narození, a o ateliér v Salmovské ulici pečuje Nadační fond Kmentová Zoubek.
Polana Bregantová, 2018
