Koloman Sokol
* 12. 12. 1902, Liptovský Mikuláš (Liptovský Mikuláš), Slovensko (Slovakia)
† 12. 1. 2003, Tuscon, Spojené státy (United States)
malíř, ilustrátor, grafik, pedagog, kreslíř
národnost: slovenská
pohlaví: muž
heslo:
Malíř, grafik a ilustrátor Koloman Sokol se narodil počátkem 20. století. Patří k výtvarníkům, kteří hluboce zasáhli do uměleckého vývoje mnoha generací. I přesto byla jeho tvorba na Slovensku dlouho málo známá.
Koloman Sokol se narodil 12. prosince 1902. Rodák z Liptovského Mikuláše vyrůstal bez rodičů. Po externím studiu na soukromé kreslířské škole Eugena Króna v Košicích odešel do Bratislavy, kde studoval na soukromé malířské škole Gustáva Mallého. V letech 1925-1932 se vzdělával na Akademii výtvarného umění (AVU) v české metropoli Praze, kde byl žákem Tavíka Františka Šimona a Maxa Švabinského. Od francouzské vlády získal v roce 1932 stipendium na pobyt v Paříži (Francie). Tam se osobně poznal s Pablo Picassem a Františkem Kupkou.
Po návratu z Francie se usadil v Praze, věnoval se novinářské kresbě a knižní ilustraci. V této době měl v Praze také první samostatnou výstavu grafické tvorby.
V Mexiku, kam jej pozvala místní vláda, byl v roce 1937 jmenován profesorem na Escula Nacional de Artes Plasticas univerzity v Mexico City. Zůstal tam až do roku 1943, přičemž na škole působil jako pedagog. Potom žil a pracoval v USA.
Po druhé světové válce se na krátkou dobu usadil v Praze a v roce 1946 odešel do Bratislavy, kde učil na Slovenské vysoké škole technické (SVŠT) a na Pedagogické fakultě. O rok později (1947) byl jmenován členem Slovenské akademie věd a umění a získal Národní cenu za umění. V roce 1948 měl v Paříži grafickou výstavu, kterou ukončil pobyt v Československu a definitivně se usadil v americkém Bryn Mawr v Pennsylvánii.
Během pobytu ve Francii se seznámil s výtvarnicí Lýdií Kratinovou, se kterou se oženil a měl syna lékaře. Poslední desetiletí žil v USA, nakonec v Tusconu ve státě Arizona.
Zpočátku se věnoval zejména grafice, dřevořezbě, kresbě a postupem času se přikláněl k malířskému pojetí svých děl. Jeho rozsáhlá tvorba je podmíněná především jeho silným talentem, ale také úrovní a rozsahem jeho vzdělání nebo kulturně-uměleckým rozhledem. Ve své tvorbě obsáhl všechny aspekty lidského života vyjadřující se v protikladech jako láska - nenávist, radost - bolest a setkávají se u něho témata vzdoru a odevzdání.
Koloman Sokol se stal členem několika zahraničních uměleckých společností. Vystavoval v Chicagu (USA), Los Angeles (USA), Mexiku, Guatemale, Hondurasu, Nikaragui, ve foyer Assambly Chamber v Radě Evropy ve Štrasburgu (Francie), ale také ve Vídni (Rakousko), Varšavě (Polsko), Krakově (Polsko) a Praze. Po příchodu na Slovensko několikrát vystavoval v Bratislavě a v Oblastní galerii Petra Michala Bohúně v Liptovském Mikuláši.
Kromě mnoha zahraničních ocenění, která během svého plodného života umělec získal, mu udělil prezident České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR) Václav Havel v roce 1991 Řád Tomáše Garrique Masaryka. Jeho významné dílo ocenili také na Slovensku. Získal Cenu ministra kultury SR, je laureátem prestižní ceny Nadace MS - Ceny Miloše Alexandra Bazovského za rok 1995, která mu byla udělena za celoživotní dílo. Prezident SR Michal Kováč mu v roce 1997 udělil Řád Bílého dvojkříže II. třídy. Dne 1.ledna 2003 udělil prezident SR Rudolf Schuster Kolomanovi Sokolovi státní vyznamenání Řád Bílého dvojkříže I.třídy za mimořádně významné zásluhy v oblasti kultury a grafického umění.
Centrum Kolomana Sokola, které je součástí Liptovské galerie Petra Michala Bohúně, bylo otevřeno v roce 2002 jako stálá expozice jeho výtvarných děl.
Část z bohaté korespondence (okolo 80 stran) dvou dobrých přátel Kolomana Sokola a Michala Chorvátha z let 1938-1982, která se zachovala v Chorváthově pozůstalosti, vyšla knižně v roce 2004 pod názvem Koloman Sokol osobně. Z dopisů může čtenář pochopit mravní a filozofické základy Sokolova života a díla.
Světoznámý slovenský malíř a profesor Koloman Sokol zemřel ve věku 100 let 12. ledna 2003 v americkém městě Tuscon.
- Právo 14.1.2003 - nekrolog
