Max Švabinský
* 17. 9. 1873, Kroměříž (Kroměříž), Česká republika (Czech Republic)
† 10. 2. 1962, Praha, Česká republika (Czech Republic)
kreslíř, pedagog, grafik, malíř, ilustrátor, kurátor, typograf
národnost: česká
pohlaví: muž
heslo:
1910-1927 profesorem grafické speciálky. Národní umělec, Dr. h. c. - Šťastné životní i pracovní podmínky ho téměř od samého počátku postavily do světla všeobecné přízně a uznání oficiálních představitelů kulturního dění i publika. Bylo mu dopřáno téměř o půlstoletí přežít většinu svých generačních vrstevníků a uhájit si svůj estetický názor v duchu historismu 19. století (zejména neorenezance) a secesního symbolismu přelomu století. Jeho tvorbu charakterizuje zejména dobově příznačná kolorovaná perokresba Splynutí duší (1896), kvintesence českého „fin de siécle", olej Chudý kraj (1899), plně postihující atmosféru české secese, z jejíhož názoru vyšel a návrhy pro barevná okna do katedrály sv. Víta v Praze (Seslání Ducha sv. v křestní kapli sv. Ludmily a Poslední soud v okně jižního ramene, 1937-1939). Byl vynikající kreslíř neobyčejné technické zručnosti, grafik působivého skladebného umu (dřevoryt Básník a múza, 1932) a tvůrce portrétní galerie českých politiků, umělců a vědců (perokresba Jaroslav Vrchlický, 1896; litografie Jan Neruda, 1901; perokresba Mikoláš Aleš, 1908; dřevoryt Josef Mánes, 1917, nástěnné obrazy Literatura a Umění pro Obecní dům v Praze s postavami Boženy Němcové, Bedřicha Smetany ad.), leckdy použité i na poštovní známce z posledního údobí jeho života. - Další oblastí jeho zájmu byla krajinářská kresba a grafika navazující na pozdní impresionismus osobitého luministního ladění, uplatněná například i na dnes již klasické bankovkové grafice (platidla).
LH (Luboš Hlaváček), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, s. 848-849
poznámka:
Také jako Maximilian Švabinský