národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Počáteční figurální kompozice z poloviny 70. let se sklonem k expresi se záhy zklidnily v geometricky stylizované znaky, umístěné do konstruovaných perspektivních prostorů (Dvě hlavy, Dva nad čarou, Proti sobě, Dva). V raném díle navazuje na Františka Hudečka z období skupinového malování: na kompozice města a nočního chodce zasazeného do geometrického schématu se zvláštním druhem světelné energie. Jeho dílo je však stále více vázáno na přírodu. Koncem 70. let podnikl cestu do Norska, která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Dějištěm modro-bílých obrazů „neónového klidu noci" se stává kosmický, chladný prostor. Obrazové schéma sleduje světelné působení vertikálních linií, nesoucích pohyb a vzlínání i rozptyl energie. Téma není složité: hlava, kámen, strom, proti sobě, nahoře, dole, uprostřed. V polovině 80. let dochází k radikální změně: obrazová plocha přestává být geometricky stavěna a je budována barvou. Vzniká otevřený, hluboký prostor. Zjednodušuje se tvarosloví, barva je nositelem energie. Její zdvojení ve vertikálách připomíná organické formy života. Dualismus, dříve ve vztahové, nyní fyziologické formě, je pojat jako biologický princip reprodukce univerza. V 90. letech pokračuje uvolňování energie ve formě záření. Světlo dostává duchovní hodnotu. Významný podíl v umělcově tvorbě mají tempery, z nichž se pak zpravidla odvíjí obrazová realizace.

MaP (Marcela Pánková), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, s. 849