národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Bibliofilsky debutoval v Kyjově vroucí básnickou apostrofou Matky Boží Maria (1948), maturoval (1952) a kam za ním v posledních letech jeho života putovalo tvůrčí mládí básnické a umělecké, redaktoři, nakladatelé a aspoň svými dopisy přátelé nejrůznějšího věku, vyznání i názoru, vesměs fascinovaní jeho verši, věděním, fenomenální pamětí a darem empatie. Jako učitel, lektor, knihovník, archivář či redaktor působil na bídně placených místech v Hlučíně, Ostravě, Svitavách, Břeclavi, Trutnově, Kuksu, Praze a opakovaně v Brně: tam už 1947–1949 studoval na biskupském gymnáziu a tam se také v 70. letech stal význačnou postavou neoficiální kultury (mj. co vydavatel strojopisného sborníku Koruna).
Poezii dlouho publikoval jen v skromných sešitcích, ve sbornících (Poezie mladé Hané, 1956; Kroky, 1957; Básnický almanach, 1957, 1959 a 1960), časopisecky a drobnými tisky (mj. Pelerinage, Reynkův překlad úryvku Žarošické pouti). Ač už v mládí zaujal Demla, Nezvala, Holana, M. Kunderu a měnil se v legendu posledního prokletého básníka, první skutečná sbírka mu vyšla až 1995.
Zatím jen v novinách a časopisech jsou dostupné jeho hluboce fundované články o literatuře, divadle a umění, které psal od mládí, jeho memoárově laděné portréty osobností, s nimiž se stýkal, i ryze odborné studie historické o problémech z počátků české kultury, z nichž některé vyšly i v prestižních vědeckých Listech filologických.

Bibliografie
1948 Maria,
1956 Asi tak,
1957 Rimbaud,
1958 Únor,
1966 A poslední,
1995 Dívenky jdou Brnem, Petrov
1996 Nezaručené pověsti, Host
1997 Mýtus organismu, Torst
1999 Transy, Větrné mlýny
2000 Všechny tvé dívčí nanicovatosti, Carpe diem
2003 Zpívající biochémie, Petrov

zdroj - www.ipetrov.cz