národnost: česká
pohlaví: žena

heslo:
Dcera spisovatele a významného pedagoga Josefa Sokola, sestra novináře a spisovatele Karla Stanislava Sokola a Bohdany Sokolové, učitelky, spisovatelky a spolupracovnice otce a bratra. Podle Slovníku pseudonymů bylo její křestní jméno Vilemína.
Navštěvovala vyšší dívčí školu a učitelský ústav v Praze, učila v Novém Bydžově a v Písku, kde se seznámila s profesorem a školním radou Danielem Seidlem, svým pozdějším manželem. Potom působila jako učitelka na Smíchově a na vzorné škole při c. k. ústavu učitelek v Praze.
Jako spisovatelka navazovala na J. V. Sládka a věnovala se tvorbě pro mladé čtenáře. Psala básně (Veselé hlásky), povídky (Pozdravy z lesů a polí, Okénka do srdečka, Rozehrané strunky, Větříkova píšťalka, Za slunce a mrazu, Doušek z naší studánky, Marta Drahúňová) a divadelní hry (Kouzelné kvítí, Pohádka o zlatém klíči a živé vodě).
Redigovala časopis Dívčí svět a přispívala do různých časopisů i deníků (Štěpnice, Jarý květ, Ženské listy). Většinou šlo o články s tematikou ženského hnutí, slovanské vzájemnosti a česko-slovenských vztahů.
Překládala díla ze slovanských jazyků, hlavně z polštiny a ruštiny, uvedla k nám i román E. Šoltésové-Maróthy Proti proudu. Díla V. Sokolové-Seidlové byla přeložena do chorvatštiny, ruštiny a polštiny, ale i do němčiny.
Angažovala se v ženském hnutí, v Písku založila ženský vzdělávací spolek Světlá.
badatelna.eu, 9.8.2019

poznámka:
Pseudonym
Vilma, 1859-1941
Skutečné jméno
Seidlová, Vilemína, 1859-1941
-
Pedagožka, kulturní pracovnice, básnířka a spisovatelka pro děti, redaktorka sborníků četby pro dívky, dramatizace pohádek, překladatelka ze slovanských jazyků.