Vojtěch Preissig
* 31. 7. 1873, Světec (Teplice), Česká republika (Czech Republic)
† 11. 6. 1944, Dachau, Německo (Germany)
malíř, publicista, grafik, ilustrátor, odbojář, typograf
národnost: česká
pohlaví: muž
heslo:
Narodil se ve vile Jakobi v obci Světec. Jeho otec byl důlní inženýr Eduard Preissig (1838-??), matka Berta, rozená Augustinovičová (1844-??). Rodiče s celkem osmi dětmi se v roce 1884 se přestěhovali do Prahy. Od jedenácti let studoval na 1. české reálce v Ječné ulici v Praze, kde v roce 1892 odmaturoval. V maturitním vysvědčení má oznámkované kreslení: „výborný, – práce vynikají hojností a dokonalým provedením“.
Od roku 1892 studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole u Bedřicha Ohmanna, kde svoje studium dokončil roku 1897. O rok později odjel přes Vídeň a Mnichov do Paříže, aby spolupracoval s Alfonsem Muchou a studoval grafické techniky v soukromých ateliérech Emila Delauna a Augusta Schmida.
V roce 1903 se vrátil zpět do Prahy a začal pracovat v České slévárně písma.
Od roku 1905 měl vlastní grafický ateliér, právě grafické práce ve stylu secese z těchto let jsou z jeho tvorby nejznámější. Vynikající byly jeho ilustrace, grafické úpravy knih a plakáty. Vojtěch Pressig založil časopis Česká grafika, dále byl ve Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar.
Vlivem finančních problémů (byl mu soudní exekucí zabaven ateliér) odjel v roce 1910 do Spojených států. Zde byl pedagogem na škole Art Students League a reklamním grafikem. Později učil na Kolumbijské univerzitě. Za pobytu v USA se zabýval typografií a vytvářel abstraktní kompozice, které se blíží pozdějšímu op-artu než tehdejší geometrické abstrakci. Typografii i vyučoval na Wentworth Institut v Bostonu. Experimentoval s asamblážemi – kolážemi z běžných předmětů, otiskoval materiály.
První Pressigovo písmo bylo koncipováno kolem roku 1912, zavedeno bylo 1925 Státní tiskárnou v Praze.
Během 1. světové války byl v protirakouském odboji a tvořil náborové plakáty do Československých legií. V kampani za svobodu Československa roku 1918 použil své nové plakátové písmo (verzálky).
Ve 20. letech vznikla více než polovina Preissigových ex libris. Po dlouhotrvajících neúspěších definitivně skončil s grafikou roku 1934. Poté se soustředil na malbu. Více experimentoval s abstrakcí. Roku 1933 byla v Praze v Topičově salonu uspořádána úspěšná Preissigova retrospektivní výstava a ve Světci u Bíliny bylo otevřeno Preissigovo museum.
Roku 1931 se vrátil do Prahy a jeho tvorba se transformovala do abstraktní malby.
Dne 30. července 1901 se oženil; s manželkou Irenou, rozenou Vaňousovou ze Žacléře (1882-??) měl tři dcery. Vojtěška se narodila v Paříži (1902-??), prostřední Irena provdaná Bernášková (1904[5]-1942) a nejmladší Yvona (1907-??) se narodily v Praze.
Během nacistické okupace byl členem ilegální skupiny. Se svou dcerou Irenou Bernáškovou jako člen odbojové skupiny vydával ilegální časopis V boj, byl autorem kresby na titulní straně. S výrobou časopisu pomáhaly obě další dcery i širší příbuzenstvo. Roku 1940 byl zatčen gestapem, později odveden do koncentračního tábora Dachau, kde po třech letech zahynul. Dcera Irena byla popravena v roce 1942 v Berlíně.
cs.wikipedia.org, 5.5.2018
poznámka:
Pseudonym
Orlov, Jaroslav, 1873-1944
Účastník I. i II. odboje. 1940 zatčen. 1941 deportován do koncentračního tábora, kde zemřel
