národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Už jako kluk začal při lezení na pískovcových skalách v okolí Turnova poznávat vlastnosti kamene, jeho povrch a složení. Fyzický kontakt, bezprostřední, ničím nezprostředkovaný styk s nepoddajným materiálem, je pro pochopení sochařova díla důležitý. Díky prof. Bedřichu Stefanovi byl po prvním ročníku vysokoškolského studia na prázdninové praxi, u znamenitého kameníka Otakara Velinského získává základy kamenického řemesla. Počátky volné tvorby jsou ovlivněné kubismem, dílem Constantina Brancussiho, Hanse Arpa, českým barokním sochařstvím. V roce 1959 se stěhuje do Liberci, o dva roky později je jedním ze zakládajících členů Skupiny 7. Také díky Jiřímu Seifertovi se na začátku šedesátých let Liberec stává významným výtvarným střediskem - první poválečné přehlídky českého moderního sochařství (Socha 64) se zúčastnil třemi pískovcovými plastikami, v roce 1969 se podílí na podobě výstavy Socha a město. Ve stejném roce dospěl na X. sympoziu evropských sochařů v St. Margarethen-Burgenlandu v Rakousku k zásadnímu poznání jednoty a vzájemné provázanosti umělce, materiálu (kamene) a prostoru. Plastiky často vytváří pro konkrétní osoby a pro jedinečná místa. V roce 1970 z Liberce odchází. Do té doby realizuje svá díla výhradně ve dřevu a v pískovci. V Řevnicích u Prahy začíná experimentovat s opukou a břidlicí, objevuje svůj hlavní sochařský materiál - mramor. Inspirují ho předměty vyrobené lidmi stejně jako přírodní tvary, neomylně cítí jedinečné možnosti každého kamene, ctí jeho strukturu a povahu. Rozměrově nevelká díla charakterizuje lyrická vroucnost, zjitřená citlivost, úcta k materiálu, dokonale zvládnuté řemeslo, tichá hloubavost a mužná cudnost vzdálená dobovým heslům a tendencím. Sefeirtovy plastiky jsou křehké a už na první pohled zranitelné, neustále se v nich vrací k setkání se skalami, k určujícímu prožitku z dětství. - "Hmat mi říká, kde je třeba ještě něco vyjádřit přesněji a kde opravit to, co oko už nemůže vidět." Kromě volných soch a monumentálních prací na sochařských sympoziích (Přední Kopanina, Trjavna v Bulharsku, Hořice v Podkrkonoší, Syke-Bremen v Německu, Fanano v Itálii ad.) vytvořil i několik realizací do architektury.
jih