Marian Palla

* 30. 7. 1953, Košice (Košice), Slovensko (Slovakia)
pedagog, hudebník, spisovatel, malíř, konceptuální umělec, fotograf

 

národnost: slovenská
pohlaví: muž

heslo:
Malíř, performer, konceptuální umělec, hudebník, spisovatel. Člen hudební skupiny Florián (společně s Milanem Magni a Petrem Kvíčalou). Žije v Brně.
Palla je absolventem brněnské konzervatoře v oboru hry na kontrabas. Patnáct let aktivně působil v orchestru Státní opery v Brně. Samostatně vystavuje od roku 1980. V současnosti je odborným asistentem na Fakultě výtvarných umění při Vysokém učení technickém v Brně v ateliéru environmentu. Přednáší o formách vstupu uměleckého díla do oblasti životního prostředí a jejich vzájemné interakci. Nejen se studenty rozvíjí možnosti instalace, kterou chápe jako možnost definovat umělecké dílo ve vztahu k prostoru, místu, prostředí. Dosavadní průřez aktivitami Mariana Pally je velmi obsáhlý, jeho dílo se dotýká malby, fotografie, objektu, poezie, hudby, land artu i body artu. Na počátku tvorby podnikal malířské a kreslířské výboje, malovanou plochu pokrýval stručnými texty, výzvami k činům, básněmi či osobitě stylizovanými postavičkami s identifikačními popisy, které později transformoval do podoby strohých strojopisných záznamů aktivit a apelů. Jeho nejdůležitější výrazovým prostředkem jsou však akce z 80. a 90. let, ať už je pořádá v přírodě, na veřejnosti (sekání dřeva na náměstí v Ostravě; otevření prádelny pro veřejnost na dvorku; několik měsíců fungující detektivní poradna v kavárně) nebo prožívá v intimitě svého bytu (uvaření čaje společně s kamenem, malování bílých bodů na různých místech v bytě). Pallovy akční pieci zůstávají často pro svůj téměř bezpředmětný a silně konceptuální náboj divákem nepochopené a mnohdy mohou být vnímané jako projevy mentálního poblouznění. Do tvorby promítá rovněž hudební principy, intenzivně se zabývá rytmem, intervaly, opakováním, intenzitou zvuku. Kvalitativními hodnotami měření se pro něj stávají ticho, šum z ulice, pauza mezi denními činnostmi, agrotechnické lhůty v přírodě, vdech, nádech, prázdno. V dalších konceptech je pak spojuje např. se smyslově uchopitelnými hodnotami, ať už chuťovými, hmatovými či znovu hudebními a vizuálními. Jeho aktivitám není cizí humor. Rád prakticky demonstruje paradoxní spojení (promazání zámku u dveří mazem z ucha). Českou veřejnost upozornil v druhé polovině 90. let na postavení umělce ve společnosti vylepením třiceti bilboardů s textem Chci peníze a číslem účtu podél dálnice z Brna do Prahy.
ŠB (Bieleszová Šťepánka, Muzeum umění olomouc, 2008)

poznámka:
syn architekta Vladimíra Palla
jinak i jako Pala