pohlaví: muž

heslo:
Do školy chodil v Českém Brodě, potom se stal choralistou (členem pěveckého chrámového sboru) v břevnovském klášteře. Roku 1773 přešel do kláštera strahovského. Navštěvoval gymnázium na Starém Městě. Když po vystudování filozofie vstoupil v roce 1778 do premonstrátského řádu na Strahově, dostal klášterní jméno Bohumír. 1782 složil řeholní slib, 1785 vysvěcen na kněze. Od roku 1802 až do smrti byl ředitelem strahovské knihovny, 1788-1807 správcem chrámové hudby, 1805-1810 klášterním archivářem a kronikářem. 1796 se stal řádným členem Královské české společnosti nauk. V letech 1813-1818 byl jejím ředitelem. Sbíral a třídil literární a umělecko-historické informace. Hlavní Dlabačovo dílo, slovník Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien (Praha, 1815, 3 díly ve 4 svazcích) obsahuje množství zpráv o umělcích ze všech oborů výtvarných, stavitelských a hudebních. Je to jeden ze základních pramenů pro historii výtvarného umění, hudby a literatury u nás. Na svých cestách za uměním „nevynechal kostela, nepominul paláce nebo kláštera, ba ani domu soukromého, v němž se nadál uměleckých památek“. Podobně zpracoval i jiná vědecká díla, zejména literárně-historická. V roce 1782 složil první české obrozenecké básně - Zpěv Vlastimila na obyvatele Milevské a Zpěv ke cti nejsvětějšího otce Pia VI. na slavný jeho příchod do Vídně. Psal vzdělávací spisy, např. Krátké vypsání Českého království pouze pro českou školní mládež, vydané roku 1818 s mapou Čech, jíž zpracoval Alois David a graficky ztvárnil strahovský premonstrát Hugo Václav Sejkora.
jih
premonstrát, historik a strahovský knihovník, autor slovníku českých výtvarných a hudebních umělců, dějepisec novinářství a literatury, básník, překladatel
1807 jedním z kandidátů na úřad historiografa Království českého.
Spis Berichtigungen einiger historischen Daten für Böhmen, vydaném 1792 ve Zhořelci.

poznámka:
Jinak i jako Johann Gottfried Dlabacz