Jan Reich
* 21. 5. 1942, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 14. 11. 2009, Praha, Česká republika (Czech Republic)
fotograf
národnost: česká
pohlaví: muž
heslo:
O fotografii se zajímal od dětských let, kdy sledoval život prarodičů na fotografiích zasílaných ze zámoří. První Reichovy fotografie Prahy (konec 50. let) předznamenávají jeho budoucí zájem o historii a architekturu města (Začátky, Praha). Když přišla po roce 1948 rodina o majetek, byl otec vystěhován do Sudet. Tady po čase Jan Reich fotografuje opuštěné budovy, mizející zbytky civilizace (Znaky kraje, Doubice). Po absolvování střední školy a základní vojenské služby si v zakázkovém družstvu Fotografia (1963-1964) osvojí práci s velkoformátovou kamerou, střídá dělnická zaměstnání, ve volném čase fotografuje na kinofilm. V roce 1964 nastoupí jako dělník do cirkusu, dvě sezóny kočuje po Moravě a Slovensku, během cest pořídí důvěrné portréty artistů a krotitelů (Cirkus, Slovensko). Po třech neúspěšných pokusech je v roce 1965 přijatý na FAMU, během studia vznikají soubory motivované vzpomínkami na mládí v Sudetech, zátiší a portréty. Po srpnu 1968 odchází do Francie, devět měsíců žije v Paříži, Leicou na kinofilm fotografuje v různých čtvrtích (Paříž). Po návratu do Prahy dokončí studium na vysoké škole. V 70. letech vytrvale fotografuje pražské periferie, Holešovice, Libeň, Vysočany, opuštěné továrny, dvory, ohrady, přístavy – svět svého dětství. Cyklus Mizející Praha, snímaný ze začátku na kinofilm, dokončí na formát 13 x 18 cm dřevěnou kamerou získanou z pozůstalosti Josefa Sudka. Koncem 70. let se žení s galeristkou Janou Reichovou, kupuje chalupu na venkově, soustředí se na uchování dávných hodnot české krajiny. Následujících třicet let pracuje s původními dřevěnými velkoformátovými fotoaparáty, v krajině Sedlčanska zaznamenává stopy minulých staletí. Cyklus krajin doplňují soubory původních venkovských interiérů, zátiší, portréty místních obyvatel a snímky vlastní rodiny (Dům v krajině). Během 80. let vytváří stejnou technikou rozsáhlé soubory fotografií Prahy. Historická místa snímá bez lidí s cílem zachytit současnou podobu města vytvořenou mnoha generacemi (Praha, Vltava a Praha). Po roce 1989 se rozhodl zobrazit historická a duchovní místa celých Čech, deset let dřevěným velkoformátovým fotoaparátem pořizuje záběry nejen slavných pamětihodností (Kuks, Karlštejn ad.), ale i míst téměř neznámých. Knižní výběr 150 fotografií (Bohemia) získal v roce 2006 hlavní cenu Magnesia Litera. Během následujících let se převážně věnoval krajině Sedlčanska a tvorbě zátiší plných tajemství a světelných kontrastů. Záběry snímal na největší možný formát aparátu 30 x 40 cm (Krajina, Zátiší).
JR
poznámka:
