Václav Vokolek
* 1. 1. 1947, Děčín (Děčín), Česká republika (Czech Republic)
spisovatel, pedagog, básník, malíř, restaurátor
národnost: česká
pohlaví: muž
heslo:
Jeho otec, Vladimír Vokolek, byl také spisovatelem. Absolvoval stavební průmyslovou školu v Děčíně, studia na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem nedokončil. Od sedmdesátých let se snaží experimentálně propojovat obraz a písmo. Publicistice se od 90.let věnuje pravidelně (časopisy a rozhlas). Od roku 1998 působí na Vyšší odborné škole publicistiky. Výtvarné práce prezentuje na řadě samostatných výstav doma i v zahraničí. Bibliografie 1992 Nápisy, vlastním nákladem 1993 Lov žen a jiné odložené slavnosti, GMA 91 1993 Ten který, Turské pole 1995 Triptych, Petrov 1996 Pátým pátem, Triáda 1996 Zříceninový mramor, Torst 1997 Pán z Halabákova, Vera 1998 Tanec bludných kořenů, Host 1999 Cesta do pekel, Triáda 1999 Okolím Bábelu, Votobia 2000 Hercyský les, Periplum 2000 Krajiny vzpomínek, Triáda 2001 Nejsme jako my, Votobia.
zdroj - www.ipetrov.cz
-
Václav Vokolek (1. 1. 1947, Děčín), básník, prozaik, výtvarník, publicista, žije v Tursku. Vysokoškolská studia nedokončil a byl zaměstnán jako správce zámku, pracovník muzea a restaurátor; od r. 1975 je ve svobodném povolání. Po roce 1989 pracoval v několika časopiseckých redakcích a od r. 1995 jako učitel na VOŠP v Praze. Věnuje se literárnímu odkazu svého otce, básníka Vladimíra Vokolka, spolupracuje s Českým rozhlasem a zabývá se esoterikou a výtvarnou a literární činností. Samostatně vystavoval doma i v zahraničí, ilustroval několik desítek knih, je zastoupen ve sbírkách NG v Praze či Domu umění v Olomouci. Retrospektivní výstavu Václava Vokolka uspořádala Galerie města Plzně r. 2004. V Londýně vystavuje Ocelové haiku (2000). Několik expozic představilo Vokolka společně s jeho strýcem Vojmírem Vokolkem (např. stálá expozice v zámku v Bystřici pod Hostýnem nebo Galerie města Plzně 2004). Kromě tradiční poezie vytváří také díla experimentální (Vizuální poezie v cyklu Nápisy, 1992). Básnickou tvorbu z let 1971-1995 vydal až v knižním průřezu Zříceninový mramor (1996). Po roce 1989 vyšly mimo jiné próza Lov žen a jiné odložené slavnosti (1993), parafráze mýtů a podobenství Triptych (1995), novela Pátým pádem (1996), románová groteska Cesta do pekel (1999), knížka pro děti Pán z Halabákova (1997), memoáry Knihy vzpomínek (do konce 70. let, 2000), pět svazků knih Esoterické Čechy, Morava a Slezsko (2004-2006) nebo knihy o geopatogenních zónách či posvátných kamenech. Nejnovější básnická sbírka nese titul Obrysy a obrazy (2007).
