Marie Blabolilová
* 4. 3. 1948, Praha, Česká republika (Czech Republic)
grafička, malířka, restaurátorka
národnost: česká
pohlaví: žena
heslo:
Zabývá se malbou a grafikou, živí restaurováním. Technikou čárového leptu vytvořila několik stovek grafických listů. Jejich námětem je příroda (stromy, keře, pole, zahrady) a věci vyrobené člověkem - židle, lahve, vázy, konvice, domovní fasády, antické sloupy, knihy atd. Cílem není realistické zpodobení, ale zachycení prchavého pocitu - pohybu, rytmu, proměny. Na začátku si často pomáhá grafickou strukturou, sítí protínajících se čar. Ve funkční sítí jsou skryté nejen věci, které ji zajímají, ale i další nepředpokládané možnosti. Objemy, hranice ploch a tvarů nevymezuje souvislými liniemi, ale osamocenými čárami. Souběžně se známější graficku tvorbou se věnuje malování. Z počátku hladká malba se uvolňuje, koncem roku 1986 dochází ke zlomu, začíná malovat na plochu potištěnou výraznými vzory z barevných teček, na podlahové linoleum. Na pozadí jednoho obrazu (strukturyy) buduje obraz druhý, dva různé světy propojuje v nový celek. Podobně zacházi s malířskými válečky. Netrápí se obsahem, ani formální podobou díla, prostě tvoří. Netouží po originalitě, je originální. Na jejím přístupu je nejpozoruhodnější jednota osobnosti a tvorby. Dílo Marie Blabolilové (osobní a české) vypadá jednoduše, dotýká se však řady problémů a otázek nejen z výtvarné oblasti, například matematické a fyzikální aproximace, reverzibility zrakového vnímání nebo digitalizace.
jih (Jiří Hůla, Archiv výtvarného umění)
-
Blabolilová ve své grafické tvorbě zachycuje, resp. znovu objevuje to zdánlivě nejobvyklejší a nejobyčejnější ze svého okolí, z městské civilizace a z přírody. Konkrétní motivy získávají kladením čar, bodů, jejich rytmizací a rastrováním překvapivě křehkou poetickou podobu a současně opravdovost realistického obrazu. Na první pohled nekomplikovanou formou čárového leptu dosahuje přesvědčivého grafického výrazu. V průběhu let Blabolilová příliš nemění způsob kreslení, grafickou techniku, ani námětovou oblast. V tomto je její dílo velmi kompaktní, ale nikdy neupadá do stereotypů nebo rutiny. Své motivy neopouští ani v malířské práci, kde malbu občas kombinuje s všedními materiály používanými v interiérech (linoleum, laťky, apod.). Přestože malba je důležitou součástí tvorby Blabolilové, podstatné zůstává její dílo grafické.
ZL (Zdenka Lindovská, Muzeum umění Olomouc, 2008)
