národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Rodina se již roku 1910 přestěhovala do Tá­bora, kde vy­studoval reálné gymnázium a kde v té době působili jako středoškolští profesoři J. Vodrážka a K. Štika, dvě po­zdější legendy českého grafického umění. Jejich pozor­nosti neušel talent a výtvarná aktivita mladého Švába a ta­ké jej výrazně ovlivnili. Po nedlouhé úřednické dráze absolvoval Šváb v letech 1925 - 1931 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, třídu knižní úpra­vy, písma a tisku J. Bendy a třídu užité grafiky a figurální kresby F. Kysely. Po ukončení školy prošel pod vedením M. Kalába krátkou, avšak pro budoucnost významnou praxí v Průmyslové tiskárně.
Další Švábova umělecká dráha byla již výtvarně jednot­ná i když oborově různorodá. Věnoval se scénickým ná­vrhům, návrhům knižních obálek, plakátů, výtvarným ře­šením výstav právě tak, jako volné, zejména krajinářské kresbě. Vypracoval návrhy na řadu cenin, známek, razí­tek, prospektů a pod. Jako mladý absolvent navrhl barev­nou vitráž s námětem sv. Ludmily a sv. Václava, která byla použita na výstavě ve Stockholmu. Později se intenzivně věnoval práci pro divadlo - od loutek až po návrhy scén a divadlo mu zůstalo velikou láskou po celý život. Přes mnohostranné aktivity těžiště Švábovy práce již od sa­mého počátku výrazně směřovalo do oboru knižní úpra­vy v nejširším smyslu slova . V tomto oboru se stal záhy přední a respektovanou uměleckou osobností a získané zkušenosti také publikoval v několika statích o českém vý­tvarném umění a o užité grafice zvláště. Významným obdobím nejen pro Švába osobně, ale i pro české výtvarné umění bylo jeho pedagogické působení na proslulé grafické škole „Oficina Pragensis" v letech 1939 - 1948. Tuto soukromou školu založil roku 1934 praž­ský Němec Hugo Steiner-Prag, když z Německa emigroval zpět do Prahy a při své další emigraci v roce 1939 zvolil právě Jaroslava Švába, aby v jeho díle pokračoval. Ten školu přestěhoval z Valdštejnské­ho náměstí do Dittrichovy ulice a původní, dosti tradičně, až kla­sicky pojatý způsob výuky převá­děl na moderní tvar pedagogické práce a výtvarného nazírání. Vy­tvořil tak ústav, který se neodmys­litelně zapsal do historie české vý­tvarné pedagogiky a svůj význam měl především v době okupace, kdy byly vysoké školy uzavřeny. Škola do svého zániku v roce 1948 vychovala mnoho významných žá­ků (L. Fára, A. Šimotová, V. Bláha, V. Cinybulk a další).
Tvorba Jaroslava Švába má několik období, která se pro­mítají do všech oborů jeho činnosti, podstatné však je, že v šedesátých letech se ve velké míře oprošťuje od viděné skutečnost a přiklání se k vyjádření stručnou a výstižnou zkratkou, přičemž v celém výtvarném projevu není pře­hrada mezi volnou a užitkovou grafikou. Od roku 1940 byl Šváb členem SČUG Hollar a od roku 1963 až do jeho zru­šení v sedmdesátých letech předsedou, od roku 1989 čestným předsedou. Od roku 1981 byl čestným členem Spolku českých bibliofilů a od roku 1984 čestným členem SSPE.
Vystavoval od roku 1929, doma přibližně na dvaceti sa­mostatných a na nejméně sedmdesáti kolektivních výsta­vách. Tvorbou exlibris se Jaroslav Šváb zabýval od roku 1921, soustavné pak od roku 1963 až do poloviny osmdesá­tých let. Ctil exlibris jako samostatnou disciplinu užité gra­fiky a jeho knižní značky mají v české tvorbě tohoto žán­ru zvláštní postavení. Přes svůj moderní výraz zůstávají tradiční knižní značkou a nikdy nesměřují k tomu, aby se staly malým volným grafickým listem s textem připsání vlastníku. Co do techniky (mimo počátky tvorby) převa­žuje černobílý linoryt (přesněji rytina do PVC), často s uži­tím jedné doplňkové barvy. Již v době studia získal Šváb první cenu ve školní soutěži na knižní značku Umělecko­průmyslového muzea (1927) a v roce 1932 opět první ce­nu v soutěži SSPE v kategorii pérovek. V roce 1983 se stal prvním laureátem nově vzniklého Trienale českého exlibris v Chrudimi. Soupis knižních značek Jaroslava Švába zaznamenává celkem 270 exlibris a 24 ne­realizovaných návrhů vytvořených do roku 1995.
-
Jaroslav Šváb se narodil 24. května 1906 v Hodoníně. Rodina se již roku 1910 přestěhovala do Tábora, kde Jaroslav vystudoval reálné gymnázium. V té době zde působili jako středoškolští profesoři J. Vodrážka a K. Štika, dvě pozdější legendy českého grafického umění. Jejich pozornosti neušel talent a výtvarná aktivita mladého Švába a také jej výrazně ovlivnili. Po nedlouhé úřednické dráze absolvoval Šváb v letech 1925–1931 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, třídu knižní úpravy, písma a tisku J. Bendy a třídu užité grafiky a figurální kresby F. Kysely. Po ukončení školy prošel pod vedením M. Kalába krátkou, avšak pro budoucnost významnou praxí v Průmyslové tiskárně.
Další Švábova umělecká dráha byla již výtvarně jednotná, i když oborově různorodá. Věnoval se scénickým návrhům, návrhům knižních obálek, plakátů, výtvarným řešením výstav právě tak, jako volné, zejména krajinářské kresbě. Vypracoval návrhy na řadu cenin, známek, razítek, prospektů apod. Jako mladý absolvent navrhl barevnou vitráž s námětem sv. Ludmily a sv. Václava, která byla použita na výstavě ve Stockholmu. Později se intenzivně věnoval práci pro divadlo – od loutek až po návrhy scén a divadlo mu zůstalo velikou láskou po celý život. Přes mnohostranné aktivity těžiště Švábovy práce již od samého počátku výrazně směřovalo do oboru knižní úpravy v nejširším smyslu slova. V tomto oboru se stal záhy přední a respektovanou uměleckou osobností a získané zkušenosti také publikoval v několika statích o českém výtvarném umění a o užité grafice zvláště. Významným obdobím nejen pro Švába osobně, ale i pro české výtvarné umění bylo jeho pedagogické působení na proslulé grafické škole „Oficina Pragensis“ v letech 1939-1948. Tuto soukromou školu založil roku
1934 pražský Němec Hugo Steiner-Prag, když z Německa emigroval zpět do Prahy a při své další emigraci v roce 1939 zvolil právě Jaroslava Švába, aby v jeho díle pokračoval. Ten školu přestěhoval z Valdštejnského náměstí do Dittrichovy ulice a původní, dosti tradičně, až klasicky pojatý způsob výuky převáděl na moderní tvar pedagogické práce a výtvarného nazírání. Vytvořil tak ústav, který se neodmyslitelně zapsal do historie české výtvarné pedagogiky a svůj význam měl především v době okupace, kdy byly vysoké školy uzavřeny. Škola do svého zániku v roce 1948 vychovala mnoho významných žáků (L. Fára, A. Šimotová, V. Bláha, V. Cinybulk a další).
Tvorba Jaroslava Švába má několik období, která se promítají do všech oborů jeho činnosti, podstatné však je, že v šedesátých letech se ve velké míře oprošťuje od viděné skutečnost a přiklání se k vyjádření stručnou a výstižnou zkratkou, přičemž v celém výtvarném projevu není přehrada mezi volnou a užitkovou grafikou. Od roku 1940 byl Šváb členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a od roku 1963 až do jeho zrušení v sedmdesátých letech předsedou, od roku 1989 čestným předsedou. Od roku 1981 byl čestným členem Spolku českých bibliofilů a od roku 1984 čestným členem Spolku sběratelů a přátel exlibris (SSPE). Jaroslav Šváb vystavoval od roku 1929, doma přibližně na dvaceti samostatných a na nejméně sedmdesáti kolektivních výstavách. Tvorbou exlibris se Jaroslav Šváb zabýval od roku 1921, soustavné pak od roku 1963 až do poloviny osmdesátých let. Ctil exlibris jako samostatnou disciplínu užité grafiky a jeho knižní značky mají v české tvorbě tohoto žánru zvláštní postavení. Přes svůj moderní výraz zůstávají tradiční knižní značkou a nikdy nesměřují k tomu, aby se staly malým volným grafickým listem s textem připsání vlastníku. Co do techniky (mimo počátky tvorby) převažuje černobílý linoryt (přesněji rytina do PVC), často s užitím jedné doplňkové barvy. Již v době studia získal Šváb první cenu ve školní soutěži na knižní značku Umělecko­průmyslového muzea (1927) a v roce 1932 opět první cenu v soutěži SSPE v kategorii pérovek. V roce 1983 se stal prvním laureátem nově vzniklého Trienale českého exlibris v Chrudimi. Soupis knižních značek Jaroslava Sába zaznamenává celkem 270 exlibris a 24 nerealizovaných návrhů vytvořených do roku 1995. Jaroslav Šváb zemřel 16. května 1999 v Praze.
ngprague.cz, Archiv, 20.4.2020