národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Umělcův pohled na svět významně ovlivnilo dětství v sousedství komínů maloměřické cementárny, barevnost seřaďovacího nádraží i tvary lokomotiv.

Rodina Štolfova se do Brna přistěhovala z Vysočiny. Miroslav v roce 1949 maturoval na reálném gymnáziu v Brně –Husovicích, v roce 1953 absolvoval Pedagogickou fakultu brněnské univerzity, obor výtvarná výchova. Následujících deset let učil na pedagogických školách v Boskovicích, Tišnově a na Střední knihovnické škole v Brně. V letech 1963 – 1983 vyučoval malbě na univerzitách v Olomouci (odb. asistent, 1965 habilitace, o rok později docentem na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci). V roce 1955 má první samostatnou výstavu v Klubu zaměstnanců školství v Brně. V té době se věnoval krajinám a městským scenériím. Ve stejném roce se také oženil, s manželkou Věrou mají syna Jaromíra a dcera Janu. V roce 1983 opustil Miroslav Štolfa pedagogickou dráhu a věnoval se volné malířské tvorbě. V povědomí brněnské veřejnosti je jeho dílo spojeno se světem techniky. V 60. letech je to především fascinace prostředím motocyklových závodů a strojů (cykly Závodníci, Depo, Motor). Motivy motocyklů, aut a letadel jsou pro něj jakousi abstrahovanou tvarovou abecedou, z níž skládá obrazové soustavy velké výtvarné působivosti a symbolického sdělení. V polovině 60. let rozšiřuje tématický rejstřík o cyklus Elektrárny. Na sklonku 60. let opouští motiv motocyklů a strojů a hledá malířské vyjádření pro obecnou představu technické dynamiky. V roce 1963 zakládá spolu s s malířem Karlem Velebou, sochařem Zdeňkem Macháčkem a dalšími výtvarníky skupinu Parabola (do roku 1969).

V roce 1981 začíná Štolfa pracovat na cyklu Nová příroda. Ve skladebném systému 35 obrazů reflektuje tu část soudobé techniky, která pronikla do blízkosti člověka (stroje všech možných velikostí, typů a funkcí) a spoluvytváří novou podobu životního prostředí. Malíř si všímá jak možností, které technika lidem přináší, tak její druhé, temnější stránky, civilizační hrozby při jejím zneužití. Cyklus byl s velkým ohlasem vystaven v Domě umění města Brna v roce 1984. Součástí Štolfovy tvorby 80. let jsou také obrazy, jejichž jádro tvoří figura, často zastoupená jezdeckou kombinézou.V 90. letech technická inspirace Štolfovy tvorby přerůstá do obecné roviny. Po Nové přírodě přicházejí soubory Horizonty, Kapotované krajiny, Signály, Ateliéry, Pohyby v krajině, Průhledy a další. Umělec v nich bilancuje svůj dlouholetý vývoj, v němž jdou ruku v ruce citové, instinktivní složky s racionální úvahou a profesní dokonalostí. Námětový okruh pak rozšiřuje Zrcadlení. Miroslav Štolfa je i autorem kreseb, monumentálních i drobnějších, které se svou kvalitou vyrovnají jeho malířské tvorbě. Experimentoval i s artprotisem, jeho soubor monumentálních děl pro kulturní dům v Břeclavi přispěl k rehabilitaci této výtvarné techniky.

V roce 1990 stál u zrodu uměleckého uskupení TT klub, v roce 1992 inicioval založení katedry výtvarných umění Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně a do roku 1993 zde vedl ateliér malby.

Miroslav Štolfa patří k předním brněnským malířům, jejichž tvorba daleko přesahuje hranice regionu. Je považován za mistra kultivované barevnosti. Avantgardní objevy malířství 20. století, které do hloubky poznal a pochopil, jej inspirovaly k vlastní osobité umělecké cestě. Jeho pedagogické působení vždy vycházelo z náročných kriterií na výtvarnou úroveň malířství a ovlivnilo tvorbu mnoha mladých moravských výtvarníků. Vystavoval na 140 kolektivních výstavách, z toho na 40 zahraničních, připravil přes dvě desítky samostatných expozic. Jeho práce jsou zastoupeny v našich předních galeriích (Národní galerie, Moravská galerie, Alšova jihočeská galerie, Hodonín, Jihlava, Olomouc). V roce 1998 získal hlavní cenu na Středoevropském bienále kresby v Plzni, v roce 2000 mu byla udělena Cena města Brna v oboru výtvarné umění.

zdroj: www.brno.cz

poznámka:
ve výtvarné soutěži k 20. výročí osvobození ČSSR udělena uznání a čestné odměny v ročníku 1962 a 1963 a čestné uznání za malířské dílo v závěru soutěže 1965.
matka: Ludmila Štolfová
otec: František Štolfa
1955: sňatek s Věrou Zeminovou
1957: * syn Jaromír
1959: * dcera Jana