pohlaví: muž

heslo:
Přelom 18. a 19. století přinesl Brnu rozkvět věd v řadě oblastí a značnou kumulaci odborníků a badatelů mnoha oborů. Jan Petr Cerroni byl aktivním badatelem a historikem, jeho hlavní zásluha však spočívá v tom, že shromáždil a uspořádal množství vzácného dokumentárního materiálu, z něhož těží jednotliví vědci a instituce dodnes.

Narodil se v rodině zámožného italského obchodníka, který v roce 1742 přesídlil z Lombardie do Uherského Hradiště. Jan Petr odolal přání rodičů, kteří z něj chtěli mít kněze. Vystudoval v Olomouci filozofii, právnickou fakultu ve Vídni
a nastoupil do státních služeb. Za josefínských reforem působil při správě jezuitům zabraných majetků, roku 1789 se stal sekretářem moravsko-slezského gubernia, kde pracoval plných 37 let až do konce života. Nějakou dobu vykonával i cenzorní dohled nad vydávanými a přiváženými knihami. Již za vídeňských studií si Jan Petr Cerroni oblíbil historii. Zkušenosti s nedobrým zacházením s klášterními památkami v něm podnítily snahu o záchranu listinného materiálu i jiných dokumentů. Začal se svou úctyhodnou sběratelskou činností, během které shromažďoval nejrůznější materiály o historii moravských církevních institucí, olomoucké univerzity i šlechtických rodů Moravy. Díky svému úřednímu postavení, stykům a přehledu získal mnohé cenné dokumenty. Využil také toho, že měl na starosti knihovny zrušených klášterů, a zachránil z jejich fondů významné listiny, rukopisy i knižní publikace. Svými současníky byl považován za největšího znalce dějin Moravy, ačkoliv sám odborné články nepublikoval. Udržoval však bohatou korespondenci s tehdejšími předními vzdělanci, mezi nimi i s Josefem Dobrovským (viz. Josef Dobrovský). Kromě radosti a uspokojení přinesla Cerronimu jeho činnost i zklamání a roztrpčení. Tak například rozsah jeho sbírky budil podezření, že se ke všem materiálům nedostal zcela korektním způsobem. Bylo s ním zavedeno úřední vyšetřování, nic závadného mu však nebylo prokázáno. Velkým zklamáním pro něj bylo, když Královská česká společnost nauk nevydala jeho sborník moravských spisovatelů a nezvolila ho za „přespolního“ člena. Mezitím bylo jasné, že za Cerroniho života jeho rozsáhlé sbírky tiskem nevyjdou. Doufal, že se jich ujme jeho synovec Jan Jakub Czikann, sekretář nejvyššího soudu ve Vídni. Ten však viděl v obrovské sbírce neskonalé historické hodnoty především příležitost výhodně ji zpeněžit. Po Cerroniho smrti skutečně rozprodal jeho sbírku grafik (šlo o 4 730 položek). Podle Czikannova soupisu obsahovala Cerroniho historická sbírka 135 původních sběratelových prací, 413 cizích rukopisů, 91 českomoravských starých tisků a 878 jiných dokumentů. Moravští stavové, vědomi si nesmírného významu sbírky, ji chtěli odkoupit v roce 1832, Czikannův požadavek 20 tisíc zlatých však byl příliš vysoký. Části sbírky tak získali soukromí sběratelé z nejvyšší rakouské společnosti. Až roku 1845, na zákrok opata augustiniánského kláštera Františka Cyrila Nappa, došlo k dohodě o doživotní rentě pro J. J. Czikanna ve výši 400 zlatých ročně. Menší část sbírky tak zůstala uchována v Brně. Obsahuje mimo jiné první pokus o popis Brna, dějiny měšťanského špitálu, záznam o statečnosti studentů při obraně Brna proti Švédům, katalogy knihoven a archivů. Při jejich získání prohlásil moravský historiograf Antonín Boček : “I kdyby šlo jen o kompilace, o shromáždění materiálu, nutno s podivem uznat, že nikdo ještě nepřipravil tolik látky pro dějiny své země.“ Dnes jsou Cerronim shromážděné historické dokumenty uchovány dílem v Moravském zemském archivu, dílem v Archivu města Brna.

zdroj: www.brno.cz

poznámka:
též Johann Peter Cerroni