národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Nejslavnější český hudební skladatel všech dob je Středočech. Narodil se a vyrůstal v Nelahozevsi, malé vesničce nedaleko Kralup nad Vltavou. Odmala projevoval velké hudební nadání, ale dlouho všichni počítali s tím, že bude pokračovat v rodovém řemesle a stane se řezníkem.
Traduje se, že jeho otec od tohoto záměru ustoupil až po několika nešťastných příhodách s poněkud divokými jalovicemi. Spíš ovšem zapůsobila přímluva A. Liehmanna, učitele ve Zlonicích, který mladému Antonínovi pomáhal rozvíjet jeho talent.
V šestnácti letech už odjel Dvořák do Prahy s rozhodnutím, že se bude věnovat hudbě. Studoval varhanickou školu a pod vedením Bedřicha Smetany, tehdy nejvýznamnějšího českého skladatele, hrál v orchestru Prozatímního divadla. Záhy začal také komponovat. V roce 1878 složil první řadu Slovanských tanců, které ho pak proslavily po celé Evropě. Po několika významných cestách do Velké Británie zakotvil v New Yorku, kde tři roky působil jako ředitel Národní konzervatoře. Tam také vznikla jeho slavná 9. symfonie e moll, všeobecně známá jako Novosvětská. Od roku 1895 vyučoval na konzervatoři v Praze a vychoval celou generaci skvělých českých hudebních skladatelů (Vítězslav Novák, Josef Suk a další).
Antonín Dvořák byl autorem oceňovaným už za svého života. Svědčí o tom množství titulů a poct, mimo jiné doktoráty na univerzitách v Praze a Cambridgi. Problémy s ním měla pouze česká hudební kritika, vedená komunistou Zdeňkem Nejedlým.
Množství Dvořákových děl má inspiraci ve středních Čechách. Vedle jeho rodiště jsou to Zlonice, kde v mládí dva roky pobýval, dále Velvary, v nichž žili jeho sourozenci a ve stáří také otec, či Vysoká u Příbrami. Na zámeček ve Vysoké nejprve jezdíval navštívit své příbuzné (jeho švagrová, pražská diva Josefina Čermáková, se provdala za hraběte Václava Kounice, který zámeček nechal postavit). Později si tu Dvořák koupil pozemek se špýcharem, který přeměnil na útulný venkovský domov, tzv. vilu Rusalku. Právě tady relaxoval při sadaření, zahradničení, chování holubů i při dlouhých procházkách po okolí. Současně tu však složil přes třicet skladeb svého vrcholného období a velké množství starších děl upravil nebo přepracoval. Zámeček i jeho středočeské okolí se promítají například do oper Rusalka, Jakobín nebo Čert a Káča, do druhé řady Slovanských tanců, předeher Domov můj a V přírodě, do Humoresky či do symfonických básní Vodník, Polednice, Holoubek a dalších.
Dnes se v prostorách zámečku ve Vysoké u Příbrami nachází Památník Antonína Dvořáka, v němž se pořádají i významné koncerty, například v rámci prestižního mezinárodního Hudebního festivalu Antonína Dvořáka. Vila Rusalka patří i nadále skladatelovým potomkům.
V Nelahozevsi můžete navštívit Dvořákův rodný dům, ve kterém je umístěna expozice zaměřená na autorovo dětství, nebo se projít po Dvořákově stezce vedoucí do Kralup nad Vltavou. Po ní Dvořák jako chlapec chodíval ke kralupským příbuzným. Slavného rodáka připomíná také festival Dvořákova hudební Nelahozeves, který se tu koná každoročně od jara do podzimu. Několik festivalových koncertů bývá pořádáno rovněž v chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích nebo v některých pražských sálech, mimo jiné v Rudolfinu.
Další Památník Antonína Dvořáka, ve kterém jsou umístěny předměty z umělcova osobního majetku, vznikl ve Zlonicích – v obci, které Dvořák věnoval symfonii Zlonické zvony.
zdroj - www.centralbohemia.cz

poznámka:
PhDr. h.c.