František Alexander Jelínek

rok od - do, instituce, obec, (poznámka)
0 -   Město Třebíč , Třebíč (Třebíč), (V bazilice sv. Prokopa v nároží transeptu umístěné dvě barokní sochy jsou pravděpodobně dílem sochaře Františka Alexandra Jelínka a jeho velkomeziřičské sochařské dílny)
1729 - 1734   Budišov, Budišov (Třebíč), (V Budišově se František Alexander Jelínek objevuje až v lednu 1729. Sochařské dílo sv. Rodina (sv. Příbuzenstvo) je připisováno Františku Alexandru Jelínkovi. Zejména Panna Marie ze sousoší sv. Rodiny náleží k výtvarně zajímavým dílům Františka Alexandra Jelínka. Vznik sousoší lze vročit k roku 1730. K roku 1730 lze datovat též Františkem Alexandrem Jelínkem vytvořené sousoší sv. Václava. Uvedené sousoší se nachází na křižovatce s odbočkou na Hodov. V areálu budišovského zámku lze přičíst Jelínkovi sochařskou výzdobu fontány u zámecké jízdárny. Zmíněné dílo lze datovat k r. 1733. Sochy na věži farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gottharda vytvořil též František Alexander Jelínek. Lze mu snad též připsat podíl na vytvoření sousoší Nejsvětější Trojice na budišovském náměstí z l. 1726-1730. Někdy Jelínkovi připisované sousoší Panny Marie s Ježíškem před budišovskou farou a na zídce kolem sochy sv. Floriana, sv. Sebestiana, sv. Antonína Paduánského a sv. Isidora, datované k l. 1723- 1725 jsou však patrně dílem nám dosud neznámého sochaře. František Alexander Jelínek je patrně též autorem sochařské dekorace můstku přes zámecký příkop, tvořené poutti a dekorativními vázami. Lze vročit k r. 1734. Je též autorem sochařské výzdoby zámecké terasy,. Uvedenou sochařskou výzdobu lze datovat do let 1731-1732. Díla však již zmizela. František Alexander Jelínek též vytvořil sošné dvě dvojice hrajících si děcek s rohy hojnosti, umístěných na pilířích můstku přes vodní příkop zámeckého sídla. Také sochu Atlasa v zámeckém parku lze připsat Františku Alexandru Jelínkovi. Je patrně též autorem sochy sv. Jana Nepomuckého při odbočce silnice k zámku. Snad lze též připsat Františku Alexandru Jelínkovi sochu sv. Josefa na náměstí a sochu sv. Václava v ulici k zámku. Jelínek r. 1731 vytvořil sousoší labuť s dětmi, zdobící zámecký vodní příkop. Dílo již zmizelo. Obdobně se tak stalo i se sochou delfína z téhož roku, zdobícím též vodní příkop budišovského zámeckého sídla. V r. 1732 Jelínek se podílel na výzdobě zámecké lázně. Vytvořil reliéfní portréty svých zaměstnavatelů - Josefa Ignáce Paara a jeho manželky Marie Anny Františky, rozené z Valdštejna. R. 1732 také vytvořil sochy dvou andělů jako doprovod sochy sv. Josefa s Ježíškem při silnici Budišov - Tasov. I toto dílo již zmizelo.)
1730 - 1732   Hodov, , (František Alexander Jelínek je snad autorem sochy sv. Jana Nepomuckého v Hodově.Toto dílo, na jehož realizaci se podílela Jelínkova sochařská dílna, lze datovat do let 1730-1732. Úpravy kol roku 1735.)
1730 - 1735   Nárameč, Nárameč (Třebíč), (Sochu sv. Jana Nepomuckého vytvořil patrně František Alexander Jelínek v rozmezí let 1730 ař 1735.)
1730 - 1730   Osová Bitýška, Osová Bítýška (Žďár nad Sázavou), (Na náměstí se nacházející zděný pilíř se sochou Panny Marie. Sochařskou výzdobu uskutečnil František Alexander Jelínek. Lze datovat do doby kol roku 1730.)
1730 - 1730   Křižanov, Křižanov (Žďár nad Sázavou), (V horní části náměstí se nachází zajímavě řešená statue Panny Marie s dříkem z bílého mramoru a sochařskou výzdobou z pískovce. Autorem je patrně František Alexander Jelínek. Jeho dílo lze vročit k roku 1730.)
1731 - 1733   Kožichovice, Kožichovice (Třebíč), (František Alexander Jelínek je považován za autora sochy sv. Jana Nepomuckého na návsi u kapličky. Vytvořeno patrně v rozmezí let 1731 až 1733. Patrně úpravy autor realizoval před rokem 1740.)
1731 - 1734   Velké Meziříčí (Žďár nad Sázavou), Velké Meziříčí (Žďár nad Sázavou), (Patrně prvním dílem Františka Alexandra Jelínka ve Velkém Meziřičí byl jarmareční vývěsní štít a tzv. štíří hlavy pro městskou kašnu. Lze datovat k roku 1731. František Alexander Jelínek patrně roku 1735 vytvořil sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava u hornoměstského můstku přes zámecký kanál. Na Hlavním náměstí se nacházející sloup Panny Marie, datovaný k r. 1724 má sochařskou výzdobu s podílem Františka Alexandra Jelínka. U kostela sv. Mikuláše uprostřed tamní kašny je socha sv. Floriána. Kašna je dílem z r. 1595. Její renovace uskutečněna r. 1731. Socha sv. Floriana je dílem Františka Alexandra Jelínka. Dílo lze vročit do doby 1731-1733. U křižovatky cest na Velkou Bíteš a Třebíč se nachází socha sv. Josefa od Františka Alexandra Jelínka z l. 1734-1735. Objednavatelem pekař Jakub Kolovrátek. František Alexander Jelínek je autorem sochy sv. Václava na Horním Městě. Jeho dílo lze datovat do doby l. 1730-1733. Také naproti nacházející se sochu sv. Jana Nepomuckého vytvořil stejný sochař. Jeho dílo lze datovat do doby l. 1730-1733. U Zámecké ulice se nachází sloup Panny Marie. Autorem je František Alexander Jelínek. Sochařskou výzdobu sloupu Panny Marie lze datovat k roku 1734.)
1731 - 1731   Krásněves, Krásněves (Žďár nad Sázavou), (Patrně i socha sv. Jana Nepomuckého, jíž lze vročit k roku 1731, je dílem Františka Alexandra Jelínka.)
1732 - 1734   Tasov, Tasov (Žďár nad Sázavou), (Socha sv. Jana farního kostela sv. Petra a Pavla je dílem Františka Alexandra Jelínka. Jeho pomocníkem byl budišovský sochař František Gabriel Skalický. Jelínkovým dílem jsou patrně i kartuše se znaky nad vchodem do kostela, datovatelné k r. 1734. Jeho dílem jsou i sochy sv. Petra a sv. Pavla, zdobící věž farního kostela. Do r. 1732 lze datovat Jelínkovu sochu sv. Jiřího u fary v Tasově. Sochař pojal sv. Jiřího jako římského vojáka. Andílci na vstupní bráně hřbitova patrně jsou též dílem Františka Alexandra Jelínka. Lze mu připsat i sochu sv. Jana Nepomuckého na náměstí a sochu sv. Josefa s Ježíškem, umístěné u silnice, spojující Tasov s Budišovem. Zmíněná sochařská díla lze datovat do let 1732-1734.)
1734 - 1734   Vladislav, Vladislav (Třebíč), (Sochu sv. Jana Nepomuckého vytvořil František Alexander Jelínek. Lze datovat k roku 1734)
1737 - 1737   Střítež (Třebíč), Střítež (Třebíč), (Roku 1737 František Alexander Jelínek vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého.)
1738 - 1738   Staříč, Staříč (Frýdek-Místek), (Autorem sochy sv. Jana Sarkandera je patrně František Alexander Jelínek. Dílo lze vročit k roku 1738.)
1740 - 1740   Brno (Brno-město), Brno (Brno-město), (Snad lze Františku Alexandru Jelínkovi připsat i sochu sv. Jana Nepomuckého v nice domu na Husově třídě. Dílo lze vročit k r. 1740.)
1740 - 1740   Otradice, , (Socha sv. Jana Nepomuckého je dílem Františka Alexandra Jelínka. Lze vročit k roku 1740.)
1744 - 1745   Náměšť nad Oslavou, , (František Alexander Jelínek podle modelů sochaře Josefa Winterhaldera z doby před rokem 1744 vytvořil část sochařské výzdoby mostu v Náměšti nad Oslavou. Socha sv. Jana Nepomuckého je patrně společným výtvarným dílem sochařů Josefa Winterhaldera a Františka Alexandra Jelínka. Na rozhraní stylu Josefa Winterrhaldera a Františka Alexandra Jelínka se nacházejí sochy sv. Terezie z Ávily a sv. Leopolda. Je patrně autorem či spoluautorem následujících sochařskych děl: sv. Anna s Pannou Marií, sv. Jan Nepomucký, sv. Terezie, sv. Václav, sv. Filip z Neri, sv. Florian a sv. Kajetán. Sochy sv. Františka z Assisi a sv. Vavřince upravovány začátkem 20. století. Nelze proto přesně určit jejich autora. Je patrně též spoluautorem anděla u zámecké brány z let 1744 až 1745. František Alexander Jelínek je patrně též autorem Piety u kostela sv. Jana Křtitele. Uvedené dílo lze vročit do let 1744 až 1745.)