pohlaví: muž

heslo:
František Alexandr Jelínek. Sochař. Řezbář. Narozen 1. srpna 1704 v Kosmonosech. Zemřel patrně na jaře r. 1746 v Náměšti nad Oslavou.

Pocházel z rozvětvené sochařské rodiny z Kosmonos. Druhorozený syn Martina Jelínka a Reginy, rozené Mestnerové ze Schwazu. Křtěn 1. 8. 1704.Františka Alexandra Jelínka patrně přilákala do Velkého Meziřičí spřízněná rodina Václava Františka Jelínka, mydláře z Kosmonos, jenž se usadil ve Velkém Meziřičí po svatbě s Barborou Tilovou (Tylovou). František Alexander Jelínek přišel do Velkého Meziřičí před rokem 1728. František Alexander Jelínek založil krátce po svém příchodu do Velkého Meziřičí i vlastní sochařskou a řezbářskou dílnu. Sochařskou činnost vyvijel pod patronací strýce podle zakázek od velkomeziřičské vrchnosti. Ve Velkém Meziřičí František Alexander Jelínek vlastnil Březinovský, resp. Gionimovský dům pod dolní zámeckou branou. Vzhledem k početně omezeným zakázkám od rodu Ugarte navázal František Alexander Jelínek kontakt na budišovskou vrchnost, uměnímilovné a uměníznalé Paary. Pro budišovskou vrchnost František Alexander tvořil v l. 1728-1737. Je autorem sochařské výzdoby zámeckého parku. Avšak z výzdoby budišovského zámeckého parku se zachovalo do současnosti jen velmi málo artefaktů. V Budišově byl Jelínek spokojen. Patrně byl sousedy i vrchností oblíben. Dokladem toho je i jeho účast při křtech jako kmotra. Jeho jméno se v matrikách objevuje k r. 1730, 1734, 1735,1736 a naposledy 9. 5. 1737. Také rodinný život se Jelínkovi začal dařit. 24. 1. 1736 se oženil s Annou Pokornou v netínském kostele Nanebevzetí Panny Marie. 2. 11. 1736 pokřtěna jeho dcera Marie Kateřina. Rodinná pohoda nebyla zatím ničím narušována. Roku 1738 vystřídal Jelínek objednavatele i místo působení. Začal tvořit pro náměšťské Werdenbergy. Ale jeho činnost byla narušena nemocí u sochařů té doby obvyklou - souchotinami. A tato nemoc byla též příčinou jeho brzkého úmrtí. Ani rodina nebyla před různorodými neduhy uchráněna. Jeho syn zemřelý jako tříletý pohřben r. 1746. To dokládá i zápis v úmrtní matrice Náměště nad Oslavou k 4. 6. 1746. František Alexander Jelínek je v tomto zápise zmíněn jako již zesnulý. Přesné datum úmrtí Františka Alexandra Jelínka však neznáme.

Dílo.
Téměř rokokově zdrobnělé pobraunovské pojetí sochařských děl. Prolehčené chápání hmoty, jejího plastického objemu a povrchu v interpretaci světla a stínu jako tvárných prostředků. Jeho dílo je výsledkem jistého kompromisu mezi českou, braunovsky laděnou výtvarnou tvorbou a moravskou sochařskou tvorbou. Jeho díla nalezneme ve Velkém Meziříčí, Budišově, Tasově, Vladislavi, Starči, Náměšti nad Oslavou, Krásněvsi a dalších lokalitách této části Moravy.

Brno.
Snad lze Františku Alexandru Jelínkovi připsat i sochu sv. Jana Nepomuckého v nice domu na Husově třídě. Dílo lze vročit k r. 1740.

Budišov.
V Budišově se František Alexander Jelínek objevuje až v lednu 1729. Sochařské dílo sv. Rodina (sv. Příbuzenstvo) je připisováno Františku Alexandru Jelínkovi. Zejména Panna Marie ze sousoší sv. Rodiny náleží k výtvarně zajímavým dílům Františka Alexandra Jelínka. Vznik sousoší lze vročit k roku 1730. K roku 1730 lze datovat též Františkem Alexandrem Jelínkem vytvořené sousoší sv. Václava. Uvedené sousoší se nachází na křižovatce s odbočkou na Hodov. V areálu budišovského zámku lze přičíst Jelínkovi sochařskou výzdobu fontány u zámecké jízdárny. Zmíněné dílo lze datovat k r. 1733. Sochy na věži farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gottharda vytvořil též František Alexander Jelínek. Lze mu snad též připsat podíl na vytvoření sousoší Nejsvětější Trojice na budišovském náměstí z l. 1726-1730. Někdy Jelínkovi připisované sousoší Panny Marie s Ježíškem před budišovskou farou a na zídce kolem sochy sv. Floriana, sv. Sebestiana, sv. Antonína Paduánského a sv. Isidora, datované k l. 1723- 1725 jsou však patrně dílem nám dosud neznámého sochaře. František Alexander Jelínek je patrně též autorem sochařské dekorace můstku přes zámecký příkop, tvořené poutti a dekorativními vázami. Lze vročit k r. 1734. Je též autorem sochařské výzdoby zámecké terasy,. Uvedenou sochařskou výzdobu lze datovat do let 1731-1732. Díla však již zmizela. František Alexander Jelínek též vytvořil sošné dvě dvojice hrajících si děcek s rohy hojnosti, umístěných na pilířích můstku přes vodní příkop zámeckého sídla. Také sochu Atlasa v zámeckém parku lze připsat Františku Alexandru Jelínkovi. Je patrně též autorem sochy sv. Jana Nepomuckého při odbočce silnice k zámku. Snad lze též připsat Františku Alexandru Jelínkovi sochu sv. Josefa na náměstí a sochu sv. Václava v ulici k zámku. Jelínek r. 1731 vytvořil sousoší labuť s dětmi, zdobící zámecký vodní příkop. Dílo již zmizelo. Obdobně se tak stalo i se sochou delfína z téhož roku, zdobícím též vodní příkop budišovského zámeckého sídla. V r. 1732 Jelínek se podílel na výzdobě zámecké lázně. Vytvořil reliéfní portréty svých zaměstnavatelů - Josefa Ignáce Paara a jeho manželky Marie Anny Františky, rozené z Valdštejna. R. 1732 také vytvořil sochy dvou andělů jako doprovod sochy sv. Josefa s Ježíškem při silnici Budišov - Tasov. I toto dílo již zmizelo.

Hodov
František Alexander Jelínek je snad autorem sochy sv. Jana Nepomuckého v Hodově.Toto dílo, na jehož realizaci se podílela Jelínkova sochařská dílna, lze datovat do let 1730-1732. Úpravy kol roku 1735.

Kožichovice.
František Alexander Jelínek je považován za autora sochy sv. Jana Nepomuckého na návsi u kapličky. Vytvořeno patrně v rozmezí let 1731 až 1733. Patrně úpravy autor realizoval před rokem 1740.

Krásněves.
Patrně i socha sv. Jana Nepomuckého, jíž lze vročit k roku 1731, je dílem Františka Alexandra Jelínka.

Křižanov.
V horní části náměstí se nachází zajímavě řešená statue Panny Marie s dříkem z bílého mramoru a sochařskou výzdobou z pískovce. Autorem je patrně František Alexander Jelínek. Jeho dílo lze vročit k roku 1730.


Náměšť nad Oslavou.
František Alexander Jelínek podle modelů sochaře Josefa Winterhaldera z doby před rokem 1744 vytvořil část sochařské výzdoby mostu v Náměšti nad Oslavou. Socha sv. Jana Nepomuckého je patrně společným výtvarným dílem sochařů Josefa Winterhaldera a Františka Alexandra Jelínka. Na rozhraní stylu Josefa Winterrhaldera a Františka Alexandra Jelínka se nacházejí sochy sv. Terezie z Ávily a sv. Leopolda. Je patrně autorem či spoluautorem následujících sochařskych děl: sv. Anna s Pannou Marií, sv. Jan Nepomucký, sv. Terezie, sv. Václav, sv. Filip z Neri, sv. Florian a sv. Kajetán. Sochy sv. Františka z Assisi a sv. Vavřince upravovány začátkem 20. století. Nelze proto přesně určit jejich autora. Je patrně též spoluautorem anděla u zámecké brány z let 1744 až 1745. František Alexander Jelínek je patrně též autorem Piety u kostela sv. Jana Křtitele. Uvedené dílo lze vročit do let 1744 až 1745.

Nárameč, u Třebíče
Sochu sv. Jana Nepomuského vytvořil patrně František Alexander Jelínek v rozmezí let 1730 ař 1735.


Osová Bitýška.
Na náměstí se nacházející zděný pilíř se sochou Panny Marie. Sochařskou výzdobu uskutečnil František Alexander Jelínek. Lze datovat do doby kol roku 1730.

Otradice.
Socha sv. Jana Nepomuckého je dílem Františka Alexandra Jelínka. Lze vročit k roku 1740.


Staříč.
Autorem sochy sv. Jana Sarkandera je patrně František Alexander Jelínek. Dílo lze vročit k roku 1738.

Střítež.
Roku 1737 František Alexander Jelínek vytvořil sochu sv. Jana Nepomuckého.


Tasov.
Socha sv. Jana farního kostela sv. Petra a Pavla je dílem Františka Alexandra Jelínka. Jeho pomocníkem byl budišovský sochař František Gabriel Skalický. Jelínkovým dílem jsou i patrně kartuše se znaky nad vchodem do kostela, datovatelné k r. 1734. Jeho dílem jsou i sochy sv. Petra a sv. Pavla, patrně Jelínkovo dílo z let 1732 až 1734, zdobící věž farního kostela. Do r. 1732 lze datovat Jelínkovu sochu sv. Jiřího u fary v Tasově. Sochař pojal sv. Jiřího jako římského vojáka. Andílci na vstupní bráně hřbitova patrně jsou též dílem Františka Alexandra Jelínka. Lze mu připsat i sochu sv. Jana Nepomuckého na náměstí, umístěnou na kamenném soklu z roku 1890 a sochu sv. Josefa, umístěné u silnice, spojující Tasov s Budišovem. Zmíněná sochařská díla lze datovat do let 1732-1734. V zahradě vily Jakuba Demla lze spatřit dvojici putti. Snad toto dílo, jež lze vročit patrně k roku 1732, vytvořil František Alexander Jelínek pro výzdobu zámecké zahrady v Budišově.

Třebíč.
V bazilice sv. Prokopa v nároží transeptu umístěné dvě barokní sochy jsou pravděpodobně dílem sochaře Františka Alexandra Jelínka a jeho velkomeziřičské sochařské dílny. V kostele sv. Martina lze patrně Františku Alexandru Jelínkovi přičíst sochy dvou letících andělů a dvou sedících andílků oltáře Bolestné Panny Marie v boční lodi kostela. V třebíčském Muzeu Vysočiny se nacházejí sošky dvou klečících andílků. Patrně též dílo Františka Alexandra Jelínka. Snad původně součást sochařské výzdoby zámecké kaple ve Velkém Meziříčí.

Velké Meziřičí.
Patrně prvním dílem Františka Alexandra Jelínka ve Velkém Meziřičí byl jarmareční vývěsní štít a tzv. štíří hlavy pro městskou kašnu. Lze datovat k roku 1731. František Alexander Jelínek patrně roku 1735 vytvořil sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava u hornoměstského můstku přes zámecký kanál. Na Hlavním náměstí se nacházející sloup Panny Marie, datovaný k r. 1724 má sochařskou výzdobu s podílem Františka Alexandra Jelínka. U kostela sv. Mikuláše uprostřed tamní kašny je socha sv. Floriána. Kašna je dílem z r. 1595. Její renovace uskutečněna r. 1731. Socha sv. Floriana je dílem Františka Alexandra Jelínka. Dílo lze vročit do doby 1731-1733. U křižovatky cest na Velkou Bíteš a Třebíč se nachází socha sv. Josefa s Ježíškem od Františka Alexandra Jelínka z let 1734-1735. Objednavatelem pekař Jakub Kolovrátek. František Alexander Jelínek je autorem sochy sv. Václava na Horním Městě. Jeho dílo lze datovat do doby l. 1730-1733. Také naproti nacházející se sochu sv. Jana Nepomuckého vytvořil stejný sochař. Jeho dílo lze datovat do doby l. 1730-1733. U Zámecké ulice se nachází sloup Panny Marie. Autorem je František Alexander Jelínek. Sochařskou výzdobu sloupu Panny Marie lze datovat k roku 1734.

Vladislav.
Sochu sv. Jana Nepomuckého vytvořil František Alexander Jelínek. Lze datovat k roku 1734

Je zde však zaznamenána jen část údajů o jeho životě a díle. Máte-li informace pro doplnění údajů o životě a díle Františka Alexandra Jelínka, laskavě nám je pošlete na náš web.


Pro "artarchiv" zpracoval v Praze dne 6. 3. 2011 VT.

poznámka:
NK + asi 1746
Odkaz. forma:
Jelínek, František Alexius, 1704-asi 1746
Jelínek, František Alexandr, 1704-asi 1746