Galerie Československý spisovatel

rok vzniku: 1950
rok zániku: 1991
obec: Praha
adresa: Národní 9
PSČ: 110 00

heslo:

Činnost Galerie Československý spisovatel začíná v roce 1950 a končí rokem 1991. Galerie ČS patřila po celou dobu existence k předním pražským výstavním síním. I v těžkých 50. letech si dokázala udržet kvalitu, nepodlehnout zcela politickým tlakům. Mj. zde v této době vystavovali: František Gross, Richard Fremund, Libor Fára, Jan Zrzavý, Vladimír Fuka ad. Zcela zásadní byla výstava Jana Kotíka (duben 1957), na které se poprvé v českém umění objevují nezobrazující a informelní tendence.

Systematicky se zde také vystavovala – v návaznosti na vydavatelství ČS - knižní tvorba předních ilustrátorů a typografů. Zpočátku v hlavním výstavním prostoru (Josef Čapek, Jiří Trnka), později v Malé Galerii ČS na ochoze knihkupectví.

Na přelomu 50. a 60. let dochází i v českém výtvarném umění k uvolnění, znovu mohou vznikat umělecké skupiny. Galerie ČS pohotově zařazuje průřezové výstavy nových sdružení do svého programu - Radar (1961), Trasa (1961), UB 12 (1962). Některé výstavy vzbudily ve své době velice ostré a vášnivé reakce v denním i odborném tisku. Ze známých umělců v Galerii ČS např. vystavovali: skláři Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová, malíři a grafici Adriena Šimotová, Kamil Lhoták, Mikuláš Medek, fotografové Eva Fuková, Václav Chochola, Josef Sudek, sochaři Josef Wagner, Jan Koblasa a mnoho dalších. Stejnou pozornost galerie věnovala jak začínajícím umělcům, tak žijícím klasikům, vedle umění volného umění také umění užitému. Šedesátá léta byla také dobou rozkvětu kresleného, často politického, humoru, opakovaně se zde představovala aktuální tvorbu např. skupina karikaturistů Polylegran (Adolf Born, Karel Nepraš ad.). V Galerii ČS se také konala část (dále Mánes, Galerie Václava Špály, Galerie Nová síň) velké bilanční výstavy Aktuální tendence českého umění uspořádaná jako doprovodná akce ke sjezdu mezinárodní organizace kritiků AICA v roce 1966.

Sedmdesátá léta a doba normalizace poznamenala i výstavní činnost. Předchozí ambiciózní program se soustředil především na výtvarníky sdružené ve Svazu českých výtvarných umělců a na úkolové akce – Manželství, rodičovství a život našich dětí (1974), Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (1975), Žena v současné tvorbě (1976) ad. Tyto velké výstavy se konaly ve všech pražských svazových síních.

S postupným společenským uvolňováním se v druhé polovině 80. let pomalu kvalitativně proměňuje i výstavní program. V Malé galerii se diváci po dlouhé době mohou na oficiálním místě seznámit s tvorbou představitelů mladé generace: Michael Rittstein, Aleš Lamr ad. Začátkem 90. let v Galerii ČS krátce působí sdružení Pi-Pi-Art. Pod vedením Viktora Pivovarova, Václava Stratila, Adrieny Šimotové, Ivony Raimanové a Mileny Slavické se zde uskuteční několik netradičních výstav: 17. let tajné organizace B. K. S., Jiří David: Věnováno významným pražským kunsthistoričkám, Michal Nesázal: Česká duše ad.

Činnost Galerie ČS a následné Galerie Pi-Pi-Art končí rokem 1991.

Jiří Hůla, Irena Lehkoživová 2013

poznámka:
odkazová forma
Síň Československého spisovatele
Výstavní síň Svazu Československých spisovatelů
-
Nakladatelství Československý spisovatel mělo ještě jednu výstavní síň ve Vodičkově ulici č. 10.