Oltář Nejsvětější Trojice z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Uničově: Restaurování 2003 - 2005

termín: 2005/06/02 - 2005/09/25
instituce: Muzeum umění Olomouc - Arcidiecézní muzeum Olomouc
typ výstavy: kolektivní

poznámka:
Interiérová výzdoba uničovského farního kostela prošla v průběhu staletí několika zásadními proměnami. Přestože se značná část bohatého barokního vybavení nedochovala, dva boční oltáře umístěné v čelech bočních lodí zůstaly zachovány. Od doby svého vzniku nebyly restaurovány a jejich podoba byla poznamenána ne vždy kvalitními historickými úpravami.
Oltář zasvěcený Nejsvětější Trojici je umístěn při čele jižní boční lodi a tvoří pandán k protilehlému oltáři Panny Marie. Výzdoba monumentální, dvouetážové architektury sloupového retábula je věnována ikonografii Ukřižování. Hlavní oltářní plátno s výjevem Oslavy eucharistie doplňují po stranách nadživotní
sochy sv. Máří Magdaleny a sv. Jana Evangelisty. Obraz s netypickým námětem spojující motiv Modlitby v Getsemanech s akcentem oslavy Krve Páně v nástavci korunuje symbol Nejsvětější Trojice ve svatozáři. Obě plátna zajímavě propojují trinitářskou a eucharistickou symboliku jakožto klíčové principy katolické teologie a zbožnosti.
Jestliže v případě malířské výzdoby nelze jednoznačně určit jejího autora, sochařská složka oltáře je jedním z nejpozoruhodnějších děl Jiřího Antonína Heinze. Sochař, který byl ve své době také uničovským měšťanem a mistrem, zde dospívá ke krajní poloze své výrazově expresivní polohy tvorby, jenž směřuje až k abstrahování formy.
Oltář byl roku 2002 podroben restaurátorskému průzkumu, který potvrdil nejen jeho havarijní stav, ale identifikoval také původní povrchovou úpravu díla. Na průzkumové práce navázalo postupně restaurování malířské a sochařské výzdoby, které proběhlo v letech 2003–2005. Jestliže u obou pláten musela být, vzhledem ke značnému poškození původní malby požárem v roce 1779, respektována pozdně barokní přemalba z počátku 80. let 18. století, v případě nadživotních soch světců mohla být rehabilitována originální vrstva leštěné běli se zlacenými detaily, napodobující ušlechtilý materiál mramoru.
Restaurátorským zásahem dochází často nejen k záchraně hmotné podstaty památky, ale také k rehabilitaci jejího původního výtvarného vyznění. Výstava, která představuje obnovenou sochařskou i malířskou výzdobu oltáře a přibližuje náročné restaurátorské postupy, je zároveň jedinečnou příležitostí k detailní prohlídce děl, jenž jsou ve svém původním umístění součástí nadřazeného celku. Vedle možnosti seznámit se s unikátními sochařskými díly, nabízí originální symbolická ikonografie oltářních pláten také možnost nahlédnout do světa exaltované barokní zbožnosti.
K výstavě vychází katalog představující restaurovaná díla jak z hlediska jejich památkové obnovy, tak v širších uměleckohistorických souvislostech.
-hz-oj-