Architektura zmocňující se prostoru: Alfred Neumann život a dílo

termín: 2018/05/10 - 2018/06/10
instituce: Galerie Jaroslava Krále
typ výstavy: autorská

poznámka:
komentované prohlídky: 17.5.2018 a 19.5.2018
workshop pro děti 3.6.2018
-
Výstava je věnovaná životu a dílu významného moderního architekta Alfreda Neumanna, svázaného s Brnem, kde prožil většinu svého života, přestože jeho stavby najdeme především v zahraničí, hlavně v Izraeli, ale také například v Alžírsku. K vidění budou fotografie, architektonické výkresy a modely včetně několika prostorových prvků v měřítku 1:1. Jde o vůbec první výstavu věnovanou Neumannovi; poprvé byla představena v Ostravě v roce 2015 a její uvedení v Brně je poslední prezentací v rámci středoevropského turné. Zároveň je součástí projektu Pocta Alfredu Neumannovi, pořádaného u příležitosti 50. výročí úmrtí architekta. Ve čtvrtek 10. května se před vernisáží výstavy také koná ve vile Stiassni sympozium k poctě Alfreda Neumanna.
Alfred Neumann (1900–1968) začínal v šedesátých letech v Izraeli a jeho originální architektura stála stranou kánonu tzv. mezinárodního stylu tehdejší doby: vyhnul se funkcionalistickému a ortogonálnímu výrazu a rozhodl se pro geometrii mnohostěnů, u níž se tradiční architektonické zásady prolínají s novými výrazovými způsoby. Cílem výstavy je nejen uchránit odkaz architektovy tvorby, ale upozornit i na jeho složitý životní osud, který je spojen s dějinami Československa a vznikem republiky. V expozici se propojí archivní fotodokumentace spolu s architektonickými prostorovými prvky připravenými podle některých nejproslulejších Neumannových projektů, které návštěvníkům poskytnou autentický prožitek z geometrie jeho architektonických struktur.
K výstavě vyšla také publikace, kterou bude možné po dobu konání výstavy zakoupit i v Domě umění. Výstava i publikace jsou výsledkem spolupráce Kabinetu architektury v Ostravě (Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec), Neumannových žáků a přímých spolupracovníků Zvi Heckera (ZHA Berlín) a Rafi Segala z Massachusettského technologického institutu (MIT) a spolupracovníků z Muzea architektury ve Vratislavi.
Alfred Neumann se narodil roku 1900 v židovské rodině ve Vídni, která se v roce 1910 přestěhovala do Brna. Zde studoval na německé stavitelské průmyslové škole, kde později působil jako asistent a po vzniku Československa nastoupil na Německou vysokou školu technickou. Roku 1922 byl přijat na vídeňskou akademii do ateliéru Petra Behrense. Kolem roku 1925 působil v Paříži, v letech 1928–1929 v Alžírsku a později krátce i v Jihoafrické republice. Počátkem roku 1945 byl deportován do koncentračního tábora Terezín. Podařilo se mu přežít a vrátil se do Brna. Po válce pracoval v Zemském studijním a plánovacím ústavu v Brně, kde se spolu s Bohuslavem Fuchsem a Emanuelem Hruškou podílel na regionálních plánech Československa, zejména na plánech obnovy „moravskoslezských zemí“. V roce 1947 reprezentoval Československo na šestém kongresu CIAM v anglickém Bridgwateru. Po nástupu komunismu emigroval do Izraele, kde se Neumannovy kvality projevily v největším měřítku – podílel se zde na urbanistickém plánování, vyučoval, založil vlastní ateliér. Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří například radnice ve městě Bat Jam nebo důstojnická škola v Micpe Ramon. V roce 1965 se přestěhoval do kanadského Quebecku, kde o tři roky později zemřel. Neumannovo jméno se objevuje v řadě zahraničních encyklopedií; kromě architektonických projektů a realizací v různých částech světa (Německu, Polsku, Rakousku, Alžírsku, Jihoafrické republice, Francii a Kanadě) je i autorem řady teoretických statí (např. L’humanisation de l’espace, 1956).
artalk.cz, 4.5.2018