Smysl pro umění: Ceny České akademie věd a umění 1891-1952

termín: 2015/10/23 - 2016/01/10
instituce: Salmovský palác
typ výstavy: kolektivní

poznámka:
Výstava je součástí projektu Umění (a) vědy: 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Připomene osobnost architekta a mecenáše Josefa Hlávky. Právě díky jeho finančnímu vkladu, a schopnosti oslovit politickou reprezentaci rakousko-habsburské monarchie, se podařilo v Praze roku 1890 založit Českou akademii věd a umění s oficiálním názvem Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Spojení vědy a umění, aktivit na první pohled odlišných, bylo považováno už od osvícenství za předpoklad úspěšného rozvoje národa.
Výstava bude členěna do šesti témat, které umožňují chronologické řazení exponátů, ale nabízejí více úhlů pohledu na zdánlivě tradiční téma. Okruh Umění státotvorné je věnovaný nejznámější části uměleckého fondu spojeného s akvizicemi nebo finanční podporou, tedy dílům oficiálních umělců jako byli malíři František Ženíšek, Vojtěch Hynais, Václav Brožíka, Mikoláš Aleš, Max Pirner, Jakub Schikaneder, Alfons Mucha, sochaři Josef V. Myslbek, Josef Mauder, Ladislav Šaloun a architekti Josef Mocker, Josef Schulz a Jan Koula. Druhý okruh nazvaný Proti technice a přece s ní připomíná fakt, že roku 1918 hlasovali umělci a architekti IV. třídy proti vzniku samostatné třídy technických věd. Následující sál Umělecký kabinet nebo pracovna? je věnovaný uměleckým sbírkám podporovatelů Akademie věd (pozůstalost J. Hlávky, odkaz dr. Katze – v uloženy v Národní galerii v Praze) nebo těm, které vznikly jako výsledek a příprava výzkumu (mince, koptské látky, ikony byzantinologa N. P. Kondakova, odlitky chetitského písma Bedřicha Hrozného – Ústav dějin umění, Orientální ústav, Archeologický ústav). Čtvrtá třída České akademie věd a umění (ČAVU) byla pověstná svou konzervativní orientací. Přesto tato instituce ocenila individuality, jako byli např. František Kupka nebo František Bílek, kteří členství přijali. Jejich vztahu k Akademii je věnováno téma Akademie věd a buřiči. Odmítáním akademického systému, ironickému odstupu nebo rivalitě mezi českou a německou variantou akademie se zabývá téma Protistrana. Závěrečné téma Podpora státu a umění upozorní na práce významných umělců a architektů z doby budování prvního československého státu, odměněné ČAVU: Josef Mařatka (pomník Praha svým vítězům), Josef Gočár (urbanistické řešení Hradce Králové), Vojtěch Preissig, Kamil Hilbert (dokončení rekonstrukce katedrály sv. Víta), Dušan Jurkovič (Štefánikova mohyla na Bradle).

-----------
Česká akademie věd a umění sdružovala od svého založení v roce 1890 až do roku 1952 také výtvarné umělce, literáty a hudebníky, které oceňovala po celou dobu trvání této instituce každoroční prémií za nejvýznamnější umělecké výkony. Výstava Smysl pro umění poprvé představuje umělecká díla, jejichž prestiž akademické ceny podpořily v letech 1891–1952. Názorně tak předvádí proměnu, jíž česká kultura v té době prošla. Mezi oceněnými výtvarnými umělci najdeme Vojtěcha Hynaise, Mikoláše Alše, Hanuše Schwaigera, Beneše Knüpfera, Josefa Václava Myslbeka, Františka Kupku, Vojtěcha Preissiga, Josefa Ladu, architekty Kamila Hilberta, Josefa Havlíčka, Karla Honzíka nebo Josefa Gočára, kteří patří k ikonickým tvůrcům české kultury. Několik z oceněných prací zůstalo v majetku České akademie věd, většina se však rozptýlila do řady institucí i soukromých sbírek. Soubor těchto děl má nyní veřejnost možnost zhlédnout poprvé. Výstava připomíná také mecenáše kultury, především Josefa Hlávku, Leopolda Schmidta, Leopolda Katze či Josefa Maudra, kteří svými donacemi umožnili dlouhodobou podporu českého umění.

Součástí výstavy jsou také ukázky oceněných hudebních a literárních děl: nahrávky vítězných skladeb Antonína Dvořáka, Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka i knihy a archivní zvukové záznamy hlasů Jiřího Karáska ze Lvovic, Růženy Jesenské, Viktora Dyka nebo Jaroslava Hilberta pořízené akademií v roce 1929.

Šedesát let existence IV. třídy, která systematicky, byť nikoliv bezproblémově podporovala umění, ukončila až reorganizace akademie, jejímž hlavním autorem byl Zdeněk Nejedlý, a slovo „umění“ bylo z názvu instituce navždy vypuštěno. Výstava je součástí cyklu výstav Umění (a) vědy, které se konají v roce 2015 při příležitosti oslav 125. výročí založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, předchůdkyně dnešní Akademie věd ČR.

Autorka výstavy: Taťána Petrasová (Ústav dějin umění AV ČR)

Kurátorka: Veronika Hulíková