Tomáš Svoboda: Expozice / Exposition

termín: 2009/03/26 - 2009/04/19
instituce: Karlin Studios
typ výstavy: autorská

poznámka:


Triviální způsob, jak postihnout historii a vývoj filmu, se nabízí prostřednictvím trojice letopočtů: 1895 (první filmové představení pro platící diváky), 1922 (první projekce filmu se synchronním zvukem) a 1935 (premiéra první celovečerního barevného filmu). Tedy (barevný), v čase proměnlivý obraz a zvuk = film, tedy přinejmenším obecně nejrozšířenější představa, jak vypadá/má vypadat film. Další inovace se ukázaly jako slepé uličky vývoje. Například interaktivní film (kinoautomat) nebo 3D film (IMAX) zůstaly okrajovou kuriozitou. Dílčí technologické inovace zvuku a obrazu pak ve většině případů vezmou za své, sledujeme-li ilegálně stažený film na monitoru notebooku.

V případě instalace(?) Tomáše Svobody Expozice se do hry dostává výše popsaná „představa" filmu. Jsme svědky utopického výzkumu, který pracuje s premisami: co lze vypustit a co lze čím nahradit, aby díky zkušenosti a představivosti diváka zůstala zachována iluze filmového zážitku. Lze „natočit" film bez zvuku a obraz nahradit textem? Nakolik fyzicky přítomná filmová kulisa dokáže rozpoutat řetězec asociací a emocí, stát se mentální projekční plochou? Nebo z druhé strany: je naše vizuální zkušenost a imaginace natolik „uvězněna" do automatismů a stereotypů, že setmělá místnost, řady židlí a projekce nám navozuje dojem kina, stejně jako sled textů (poskládaných v střihovém rytmu) manipulativně vyvolá pocit, že sledujeme filmovou (obrazovou) produkci? Nebo jinak. Mnohokrát jste přečetli knihu, a teprve pak jste viděli podle ní natočený film. Nezřídka jste naopak jinou knihu četli s předchozí znalostí její filmové adaptace. Ve většině případů ovlivnila předchozí zkušenost zásadním způsobem prožitek z filmu respektive z četby. A teď... si zkuste představit, jak obě tyto rozdílné zkušenosti zažíváte současně. Anebo ještě zcela jinak. Přistupte na představu, že místo galerie jste Expozici našli instalovanou jako exponát v rámci stálé výstavy Muzea kinematografie. Bude tam klasifikována jako historický mezičlánek, slepá ulička nebo prototyp ve vývoji filmového média?
Ondřej Chrobák

(http://www.futuraproject.cz)