Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory
podnázev: Přehled činnosti
autor publikace: Aleš Rezler
rok vydání: 2009
typ dokumentu: seznam výstav/akcí/událostí
počet stran: (10 listů)
jazyk: český
rozměry: 297 x 210
objednat do studovny
poznámka:
přehledy výstav Jeneweinovy galerie (do roku 1996) zpracované v abARTu
výstavy Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory založené z pozvánek, katalogů a internetových stránek
-
GALERIE FELIXE JENEWEINA MĚSTA KUTNÉ HORY
Vlašský dvůr
Sankturinovský dům
1. Činnost galerie
1.1. Nová koncepce galerie a výstavní program v roce 1996
1910 První pokus o vybudování ''lidové galerie'' předcházející vzniku Galerie Felixe Jeneweina byl učiněn již na počátku století přičiněním kutnohorského učitelstva v roce 1910 v Rytířském sále kutnohorského Vlašského dvora.
1950 Až teprve roku 1950 byla v sedmi sálech 1.patra bývalého školského křídla Vlašského dvora zřízena Jeneweinova galerie (pův. název) Městským národním výborem v Kutné Hoře pod záštitou Národní galerie v Praze za účasti a podpory ministerstva školství, věd a umění, KNV Praha, ONV Kutná Hora, Spolku rodáků a přátel Kutné Hory v Praze a Archeologického sboru Vocel. Galerie měla kromě postranních arkád a depozitáře sedm výstavních sálů: I.Staré umění, II.- III. Jeneweinovo dílo, IV.Jeneweinova pamětní síň, V.Kutnohorské motivy, VI. Současná grafika, VII. Současné umění.
1989 Plán výstav pořádaných po r. 1989 v Galerii Felixe Jeneweina byl sestavován v předcházejících letech vždy na jeden rok oddělením školství a kultury MÚ Kutná Hora ve spolupráci s kulturní komisí MÚ, tato komise suplovala funkci vedoucího fundovaného odborného pracovníka galerie, více či méně úspěšně, v každém případě ale bez vztahu přímé zodpovědnosti.
1996 Současné podmínky (přísnější kriteria depozitárního režimu, potřeba aktualizace cílů galerie) si vyžádaly změny v celkovém systému činnosti galerie a fundovanější přístup k řízení galerie i ke správě sbírkového fondu. Vedle toho také nezbytnost akcentace společenské funkce galerie vedly k novému pojetí koncepčně vedené galerie jak je tomu od roku 1996. Nová koncepce Galerie Felixe Jeneweina řeší dlouhodobě dělení výstavní činnosti galerie do několika tématických celků. Uvedené celky jsou dále zjednodušeně rozlišeny do dvou základních období českého umění ve snaze postihnout odkaz minulosti, ale i podporovat současnou výtvarnou tvorbu:
VLAŠSKÝ DVŮR
1/ v ý t v a r n é u m ě n í m i n u l o s t i
a) VÝTVARNÉ UMĚNÍ REGIONU - fondy galerie a zápůjčky
b) VÝZNAMNÁ JMÉNA ČESKÉHO UMĚNÍ - zápůjčky institucí a privátní
SANKTURINOVSKÝ DŮM
2/ s o u č a s n é v ý t v a r n é u m ě n í
a) NOVÉ NÁZORY- současné mladé talenty
b) VÝZNAMNÁ JMÉNA SOUČASNÉHO ČESKÉHO UMĚNÍ - střední generace
c) JINÁ INSPIRACE - mezinárodní kulturní výměny a hosté
Výstavní prostory galerie Felixe Jeneweina díky svému umístění ve Vlašském dvoře, v sídle městského úřadu, se přímo nabízejí k prezentacím "oficiálního" charakteru a tedy pro umění starší jsou bezesporu nejvhodnější. Naproti tomu prostory 2.patra Sankturinovského domu, zajišťují neformální příznivou atmosféru alternativního výstavního prostoru pro současné umění. Oddělení obou výstavních programů je pak přirozeně logické a nenásilné.
add 1/
Nová koncepce uskutečňovaná prakticky od začátku roku 1996 si klade za cíl vytvořit "živou" galerii, respektující fakt, že nelze jediný smysl výstavní činnosti spatřovat v celkovém obnovení stálé expozice díla Jeneweinova. Toto lze vystavit pouze po částech, krátkodobě a formou zápůjček případně postavit do kontextu s díly Jeneweinových současníků a veřejnosti předkládat části díla vytvořeného v regionu celou řadou dalších autorů. Takto je možné prezentovat výsledky výtvarné činnosti ve smyslu nejen estetickém ale historickém a společenském jako komplexní zdroj poučení veřejnosti. O významné postavy české výtvarné kultury, které městem a regionem prošly, zde tvořily nebo " místní " motivy zpracovávaly, není nouze. Vzhledem k omezenému sbírkovému fondu využívá galerie zápůjček z institucí jako jsou Národní galerie v Praze, Galerie hl.m.Prahy, České muzeum výtvarných umění, Památník národního písemnictví, Národní muzeum, atd.
add 2/
Další cíl, tj. prezentace současného výtvarného umění (výběr autorů) je dodržován pořádáním pravidelných měsíčních výstav současných autorů. a výstavní plán určuje ředitel galerie. Funkce ředitele galerie byla zřízena z důvodu výše popsané situace galerie na základě výběrového řízení vypsaného MÚ v Kutné Hoře v září 1995. Galerie Felixe Jeneweina je nadále součástí městského úřadu a do organizační struktury je začleněna jako zvláštní odbor MÚ. Toto je řešení provizorní a do budoucna se počítá s přechodem galerie na samostatnou příspěvkovou organizaci, za předpokladu stanovení podmínek disponování sbírkovým fondem města (právo hospodaření se svěřeným majetkem), který je základem pro odbornou a výstavní činnost galerie.
Byly navázány přímé kontakty s jednotlivými současnými autory nebo galeriemi autory zastupující. Při snaze prezentovat dílo vybraných zahraničních autorů byly podobně navázány nutné zahraniční kontakty, které jsou trvale rozvíjeny.
SBÍRKOVÝ FOND a ULOŽENÍ SBÍREK
1962 dohodou ze dne 9.6.1962 došlo k převodu správy národního majetku 14 Jeneweinových kreseb z Národní galerie v Praze na Muzeum Kutná Hora, které bylo zřízeno Městským národním výborem v Kutné Hoře. Toto muzeum následně zaniklo a sbírky přešly do správy MěNV Kutná Hora. Na základě zákona o majetku obcí č. 172/91 přešly do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona věci, k nimž ke dni 23.11.1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům.
1980 usnesením rady MěNV č.145 ze dne 5.8.1980 bylo Okresní muzeum v Kutné Hoře pověřeno zatímní správou fondu pozůstalosti Felixe Jeneweina a fondu městské galerie.
1985 rozhodnuto o opětovném navrácení obou fondů do správy MěNV v Kutné Hoře.
1993 29.4.1993 schválilo městské zastupitelstvo usnesením č.50 statut Galerie Felixe Jeneweina
1994 Jeneweinovský fond z iniciativy MÚ v Kutné Hoře konzervován a zrestaurován za finančního přispění MK ČR restaurátory NG Martinem Švestkou a Marií Hejtmánkovou (MÚ v Kutné Hoře 30.000,- Kč, fin. příspěvek MK ĆR 50.000,- dne 3.6.1994).
1995 191 kreseb ze sbírky F.Jeneweina bylo zapaspartováno do nekysel. papíru.
zapůjčeno 5 Jeneweinových kreseb do Galerie moderního umění v Roudnici n.L. na výstavu Starozákonní motivy v českém moderním umění
1996 retrospektivní výstava díla Felixe Jeneweina v Kutné Hoře (GFJ Vlašský dvůr) a v Praze (NG Anežský klášter)
1997 Jeneweinův sbírkový fond byl uložen od r.1985 do r.1994 v depozitáři ve Vlašském dvoře (v nevyhovujících podmínkách), od r. 1994 do r. 1997 v rest. ateliérech NG v Praze. Od února 1997 se nachází v novém depozitáři kresby GFJ, zajišťujícím veškeré podmínky klimatické, bezpečnostní i světelné.
1998 zapůjčen Jeneweinův triptych - Bílá hora (VU 135 abc /J) na výstavu Mythen der Nationen v Deutsches historisches museum v Berlíně.
2000 Moravské galerii v Brně pro výstavu Zajatci snů a hvězd zapůjčeny 2 Jeneweinovy kvaše a jedna kresba Smrt (VU 124/J), Rodina zlodějů (VU 63/J), Čím více kolébek, tím více rakví (VU 129/J).
Ostatní sbírkový fond
(viz výčet autorů – příloha)
Celkem čítá umělecký sbírkový fond v majetku města Kutné Hory k dnešnímu dni přes 800 položek:
tj. 184 pol. původní pozůstalost F.Jeneweina + 6 položek nákupy po r.1995, cca 400 položek pozůstalost malíře Čeňka Fouska, 184 položek ostatní sbírkový fond do r. 1995, 49 položek ostatní sbírkový fond po r.1995 (nákupy, dary, sympozium).
Sbírkový fond nebyl do dnešního dne formálně převeden do správy odboru Galerie Felixe Jeneweina a hmotná zodpovědnost za veškeré sbírky vyjma přírůstků z let 1995-2001 (55 položek – 3 dary, 19 výsledky sympozia, 33 nákupy) leží tedy stále na odboru občansko-správním. A to i přesto, že Jeneweinův fond je uložen v depozitáři v Sankturinovském domě a přístup do depozitáře leží prakticky mimo občansko-správní odbor.
Prvořadým úkolem galerijní instituce je péče o sbírky. Bez sbírkového fondu také galerie není galerií. Funguje-li pouze svou výstavní činností bez vlastních sbírek, měla by mít spíše statut výstavní síně a nikoliv galerie.
NÁVRH ŘEŠENÍ SITUACE:
1. úprava konkrétní legislativy
a) nový statut galerie (vymezení funkce, forma, působnost, majetek, statutární orgán, pravomoce, povinnosti vůči zřizovateli, financování, aj.)
nebo i
b) zřizovací listina pro případ transformace galerie na samostatnou příspěvkovou organizaci.
c) struktura galerie - personální obsazení – zajištění základních úseků (úsek ředitele, úsek administrativy, ekonomický úsek, úsek péče o sbírky, úsek propagace, technický úsek, právní úsek, archiv, knihovna, úsek pro styk s veřejností, atd-
2. převedení sbírkového fondu na GFJ
ustanovení komise, generální revize, protokolární převzetí, fyzická konfrontace sb.předmětů a evidence
V případě, že by galerie nadále byla začleněna do organizační struktury městského úřadu, s tím, že kompetence zanesené do statutu by řešily specifickým způsobem nevyřešené, tj. postavení galerie vůči městu i navenek vůči jiným organizacím i tak bude ležet zodpovědnost za sbírky.
