Jedinečné nápady v Galerii H

autor textu: Jiří Machalický
strana: 8
rok vydání: 2017
typ dokumentu: podřazený dokument
jazyk: český
nadřazený dokument: Lidové noviny,

poznámka:
-
Černokostelecká Galerie H se od svého založení v roce 1983 postupně stávala skutečným pojmem. Tehdy řada předních českých umělců nesměla v oficiálních institucích vystavovat, a tak se tematicky zajímavé akce galerie stávaly nepřehlédnutelnými událostmi. Galerii založili bratři Hůlové: Jiří je matematik, autor koláží a objektů, který napsal a publikoval řadu textů o výtvarném umění. Zdeněk je malíř a sochař a na programu se podílel stejnou měrou. Rodina Hůlů chu pod kontrolou. Samotný program přitom nebyl nijak politický. Jen upřímně sledoval vývoj svobodného a nezávislého současného umění. Oba zakladatelé připravovali témata a zvali vybrané umělce, aby se výstav zúčastnili. Postupně přestavovali a upravovali prostor stodoly, jenž byl pro galerii příhodný. Ideální místo skýtala a dosud skýtá také rozlehlá, pečlivě udržovaná a s citem utvářená zahrada.

Krabičky a čtyřverší
Činnost galerie se naplno rozvinula hned v prvním roce provozu. Prostor oživil známý sochař Jiří Beránek, který ve svém charakteristickém stylu vytvořil nové architektonické prvky, k nimž patří podlaha, schodiště či zábradlí domu. Již v roce 1983 se tu konala jedna z nejzajímavějších výstav. Galerie vyzvala řadu umělců, aby do krabiček stejného formátu vytvořili díla zcela volně podle vlastních představ. Vznikla tak jedinečná kolekce, v níž se nacházela díla řady zajímavých osobností našeho umění. K jedinečným výstavám patří i Velká kresba (1984), kterou opět obeslali naši přední umělci.

K nejpůvabnějším projektům patří Čtyřverší, ve němž se propojilo psané slovo s vizuální představou. Každý autorměl výtvarně reagovat na vybranou poezii. Působivá byla i výstava nazvaná Barevná socha (1985), která z jiného pohledu ukázala osobitost čes- kého současného umění. Pro jednotlivé projekty vytvářeli plakáty sami umělci. I ty se staly zajímavým dokladem programu. Pro Galerii H vznikly i další realizace, například od známého sochaře Kurta Gebauera, jenž vytvořil kamennou polici. Každá ze společných výstav měla své zadání, které díla určitým způsobem vyme- zovalo (Krabičky, Velikonoce, Formát A4 a podobně). Galerie vyvíjela neobyčejnou aktivitu především v osmdesátých letech, kdy do Kostelce přijížděli a výstav se zúčastňovali umělci jako Věra Janoušková, Adriena Šimotová, Václav Boštík, Olbram Zoubek, Olga Karlíková, Vladimír Gebauer, Pavla Aubrechtová, Pavel Rudolf, Václav Vokolek a další. Mnoha výstav se samozřejmě účastnili i zakladatelé galerie.

Archiv výtvarného umění
Za zmínku jistě stojí, že velmi systematický Jiří Hůla založil také jeden z nejdůležitějších archivů výtvarného umění u nás. Obsahuje tisíce publikací o výtvarném umění, katalogů, pozvánek nebo plakátů. Skýtá řadu informací, které nelze jinde najít. Činnost galerie pokračuje až do současnosti, i když už není tak intenzivní jako v minulosti. V osmdesátých letech měla zásadní význam pro zachování kontinuity našeho současného umění.

Po skončení totalitního režimu však postupně vznikaly v Praze a na dalších místech různé soukromé galerie a do oficiálních institucí se vracelo kvalitní umění. Možností vystavovat bylo čím dál víc, a tak začala Galerie H ztrácet svou dominantní pozici. Pokračuje však ve své činnosti dál. Nezpochybnitelnémísto v dějinách našeho umění má již zajištěné.

Jiří Machalický