Černá kolem bílé
autor textu: Jiří Hůla
strana: 4
rok vydání: 1991
typ dokumentu: podřazený dokument
jazyk: český
nadřazený dokument: Mladá fronta Dnes,
objednat do studovny
poznámka:
-
V Kramářové galérii v Praze vystavuje Alva Hajn obrazové struktury, kresby, lepenky a plastiky, které vytvořil v posledních letech. Hajnovo jméno a dílo není známé, malíř a sochař žil v Polních Chrčících, v malé vesničce nedaleko Kolína. Pražské vystoupení je jeho první velkou oficiální výstavou.
Představuje třináct stejně velkých formátů - cyklus téměř nebarevných, informálních maleb. Vysoké, hmotné reliéfy doslova vyzařují fyzickou přítomnost umělce, za všemi je ukrytý jedinečný prožitek. Jsou z hlíny, popela a písku, prachu posbíraného na polních cestách. Alva Hajn nenapodobuje přírodu, tvoří nezávisle na ní. Nalézá věci a souvislosti, které zde dosud nebyly.
Struktura, Od středu, Gesto, Malba, Vpravo dole - tak věcné a jednoznačně přesné jsou názvy jeho prací. Žádná hlubokomyslná symbolika, filozofování, malíř nepoučuje, nepronáší staré pravdy. Smysl jeho díla je v aktu tvoření. Kdo se ptá po významu kamene, kdo zjistí poselství proměnlivých mračen, stébel trávy? Hajnovy živelné a křehké malby, papíry a objekty jsou analogiemi vnitřního uspořádání hmoty.
Vyvolil si dobré umělecké vzory - Jindřicha Průchu, Karla Černého, Bohumila Kubištu. V jeho tvorbě je viditelný i vliv Vincenta van Gogha. Rychlá a přesná práce, touha po maximální sdělnosti, bezprostřednost přímo tělesné výpovědi, víra v nosnost nových formálních postupů a ve smysl moderního umění. Ta díla nevznikla náhodou, jsou výsledkem úporného a dlouhého hledání. Zdánlivě neosobní, abstraktní tvorba je ve své podstatě velice komunikativní, plná víry a naděje.
Alva Hajn (1938) nečekaně zemřel na začátku srpna, týden před zahájením výstavy. Copak daň, kterou léta poctivě splácel tvrdošíjnou a osamělou prací, nebyla dostatečně veliká?
